7 C 30/2022-60 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 41 274,46 Kč s příslušenstvím a částku 1 200 Kč jako nákladů spojených s jeho uplatněním dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 14.11.2017 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na částku 22 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaný zavázal zaplatit žalobci i úrok v pevné výši 2 118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 9 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 2 020 Kč, poplatek za splácení v místě bydliště 3 960 Kč, tj. vše v celkové výši 39 998 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splatit v 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 14.1.2019. Právní předchůdce žalobce úvěr žalovanému poskytl v hotovosti dne 30.5.2018. Žalobce dále tvrdil, že jeho právní předchůdce, jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, a to ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do Žádosti o úvěr a byly ověřeny výpisy z bankovního účtu, faktur, výpisu ze živnostenského rejstříku. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 15.11.2017 ve výši 3 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé bývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dlužná částka činí 20 473,46 Kč na jistině, na úroku 1 829,34 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 9 154,90 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 1 878,35 Kč, na inkasním poplatku 3 661,95 Kč. Neuhrazená jistina úvěru se i nadále úročí úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednané v čl.„ Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy, dále má žalobce nárok i na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci dne 16.5.2019 s účinností od 16.5.2019, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby byla žalovaným uhrazena částka celkem ve výši 10 000 Kč. Žádná další částka – přes upomínání - nebyla uhrazena. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 13.5.2022 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jejich osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žádostí o úvěr, Smlouvou o úvěru [číslo] transakční historií, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti dne 14.11.2017. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 857 Kč, první splátka byla splatná do jednoho měsíce od podpisu Smlouvy, každá další až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 39 998 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 22 000 Kč, kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 2 118 Kč, poplatkem ze poskytnutí úvěru ve výši 9 900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 2 020 Kč, poplatkem za inkaso plateb ve výši 3 960 Kč. Ze žádosti o úvěr k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, u aktuálního zaměstnavatele je zaměstnán od 8.1.2018, jeho jediným příjmem je držitelem živnostenského oprávnění, jeho měsíční příjem činí 19 960 Kč, měsíční výdaje žalovaného včetně výdajů na domácnost činí 10 000 Kč, čistý měsíční příjem činí 9 960 Kč, žalovaný měl osobní bankovní účet. Údaje uvedené žalovaným byly ověřeny z občanského průkazu, výpisu ze živnostenského rejstříku, tří faktur vystavených 20.10.2017, 30.10.2017, 13.11.2017. Žalovaný na úvěr uhradil dne 15.11.217, jak bylo prokázáno přehledem plateb. Žalovaný byla vyzván k splacení celé pohledávky ve výši 58 190,33 Kč a to nejpozději do 6.1.2022, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 22.12.2021 s podacím lístkem. 5. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.5.2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29.5.2019. <i>6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. <i>11. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze co do částky 10 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 7.1.2022 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení, a ve zbytku proto žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným jako fyzickou osobou (viz. čl. 9 a 16 spisu) došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 22 000 Kč, který se zavázal zaplatit, nejpozději do 14.1.2019. Na základě této smlouvy ža