7 C 361/2021-111 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném 21 457,13 Kč, s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dne 16.09.2019 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč, vždy v 17. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 21.02.2020 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Dlužná částka byla nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 19 744,24 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 712,89 Kč, částku 3 216,40 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 16,90 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 19.10.2020, částku ve výši 21,93 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 19.10.2020 a dále smluvní úrok 16,90 % p.a. z částky 19 744,24 Kč od 20.10.2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 10,00 % p.a. z částky 19 744,24 Kč od 20.10.2020 do zaplacení. Před uzavřením Smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 17.1.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě uvedl, že nárok neuznává, pravidelně splácí každý měsíc částku 300 Kč, a to na základě smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Od 19.5.2015 je žalovaný umístěn v domově pro seniory, jeho jediný příjem je invalidní důchod III. stupně, který nepostačuje ani na plnou úhradu sociální služby, navíc si doplácí na léky, které musí dle předepsané medikace pravidelně užívat. 4. Podáním ze dne 14.1.2022 vzal žalobce své podání co do částky jistiny ve výši 3 900 Kč zpět, když žalovaný po podání žaloby uhradil vždy 300 Kč ve dnech: 15.12.2020, 15.1, 15.2, 15.3, 15.4, 14.5, 16.6., 15.7, 16.8, 16.9, 15.10, 15.11 a 15.12.2021. Soud proto řízení v rozsahu učiněného dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 zpětvzetí zastavil (výrok II.). 5. Oznámením ČSSZ [obec a číslo] bylo prokázáno, že žalovaný pobírá invalidní důchod III. stupně, který mu od ledna 2020 byl navýšen na 11 898 Kč. Oznámením o změně úhrady za pobyt a stravu ze dne 1.10.2020 bylo prokázáno, že žalovaný poskytovateli sociální služby hradí aktuálně za ubytování a stravu 10 133 Kč měsíčně, žalovaný nemá jiné příjmy ani exekuce. Dle prohlášení žalovaného o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 27.1.2022 mu byl invalidní důchod navýšen od ledna 2022 na 13 677 Kč, žalovaný nemá jiné příjmy ani cennější majetek, splácí dva úvěry poskytnuté žalobcem, aktuální platba na pobyt a stravu činí 10 788 Kč. 6. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 16.9.2019, Sazebníkem, Ceníkem a Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, měl soud prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva [číslo] na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 000 Kč vždy v 17. den každého kalendářního měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato Smlouva. Splátka bude vypočítána vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího v měsíci, ve kterém je příslušná splátka splatná. Nebude-li takto vypočtená částka dosahovat výše sjednané splátky, uplatní se splátka v takové nižší výši. Úroková sazba byla sjednána dle Ceníku žalobce, přičemž ke dni uzavření smlouvy její výše činila 16,9% ročně. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je svobodný, důchodce, žije v nájmu, nájem činí 1 000 Kč, od 1.1.2000 pobírá důchod ve výši 11 118 Kč, u žalobce má splátky úvěru, mimo žalobce žalovaný žádné splátky nemá, a to ani u nebankovních společností, ostatní splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) nejsou žádné. Posouzením úvěruschopnosti žalovaného bylo prokázáno, že žalovanému byla tzv.„ kreditní linka“ napočtena na základě příjmů z předchozí úvěrové žádosti, který byl 9 882 Kč, žalovaný v žádosti uvedl příjem 11 118 Kč, nulové výdaje a nájemné ve výši 1 000 Kč. Žalobce stanovil životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 4 867 Kč. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr již poskytnutý jeden úvěr u žalobce, a to spotřební s úvěrovým limitem ve výši 40 000 Kč, se splátkou 698 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 1 698 Kč a příjem žalovaného byl tak dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. 7. Potvrzením o čerpání úvěru, výpisem z úvěrového účtu měl soud prokázáno, že žalovaný čerpal v období od 18.10.2019 do 22.11.2019 celkem částku 21 000 Kč. Za období od 18.10.2019 do 15.10.2020 žalobci zaplatil celkem 3 563,96 Kč. 8. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl upozorněn, že na úvěrovém účtu má ke dni 20.1.2020 dluh po splatnosti, byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 3 497 Kč nejpozději do 21.2.2020 a dále byl upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 22.2.2020 byl úvěr z úvěrového účtu č. [bankovní účet] ke dni 21.2.2020 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě. 9. Dopisem ze dne 21.10.2020 spolu s podacím archem měl soud prokázáno, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. <i>10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situa