18 C 4/2023-60 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne [datum] zaplacení celkem částky 30 586,10 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že a) žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], dne 14. 11. 2014 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 600 Kč, obchodní úrok ve výši 3 920 Kč a službu hotovostní inkaso splátek ve výši 11 200 Kč, celkem tedy 48 720 Kč. Celkovou částku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 840 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 4965,99 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 23 459 Kč. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. b) žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], dne 20. 2. 2015 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 000 Kč, obchodní úrok ve výši 2 100 Kč a službu hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy 26 100 Kč. Celkovou částku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 7 127,10 Kč. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. Pohledávka byla uplatněna kdo insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, sp.zn. [spisová značka] pro neplnění podmínek oddlužení bylo insolvenční řízení zastaveno. K opakované výzvě soudu žalobkyně sdělila, že žalovaný uhradil na 1. smlouvu částku 25 261 Kč ještě před postoupením pohledávky, po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Pokud jde o 2. smlouvu pak před postoupením pohledávky uhradil žalovaný částku 8 744 Kč po postoupení pohledávky byla evidována částka 4 965,99Kč, nicméně žalobkyně na tuto pohledávku započetla úhradu ve výši 10 228,90 Kč. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 4. 2018. 3. Žalobkyně vzala částečně zpět nárok týkající se příslušenství, když úrok z prodlení ve výši 8,05% p.a. požadovala jen z dlužných jistin a to od 25. 12. 2014 do zaplacení z částky 23 459 Kč a od 1. 4. 2016 do zaplacení z částky 7 127,10 Kč. Soud tedy postupem dle § 96 odst. 1 o.s.ř. řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I., když souhlasu žalovaného nebylo třeba, neboť se tak stalo před zahájením řízení. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění platném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>6. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Smlouvou o půjčce (správně zápůjčce), tzv. [anonymizováno] půjčka ze dne 14. 11. 2014, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 28 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 840 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou další nejpozději do posledního dne dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 48 720 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 28 000 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 920 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost 5 600 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 8. Ze zákaznické karty sepsané dne 14. 11. 2014 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v rodinném domě jako nájemník, je majitelem vozidla, má 1 nezaopatřené dítě, r. nar. 2006, má aktivní půjčku u [právnická osoba] [anonymizováno], pracuje jako řidič prodejce a má příjem 14 000 Kč + 4000 Kč bonusy, další příjem uvedl ve výši 10 000 Kč, výdaje na nájem uvedl 10 500 Kč, na domácnost 8 000 Kč, na splátky 3 780 Kč a na alimenty 1 500 Kč, celkem 23 780 Kč. Předložit měl nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. 9. Smlouvou o půjčce (správně zápůjčce), tzv. [anonymizováno] půjčka ze dne 20. 2. 2015, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou další nejpozději do posledního dne dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 26 100 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 15 000 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost 3 000 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 10. Ze zákaznické karty sepsané dne 20. 2. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v podnájmu, není majitelem vozidla, neuvedl žádné nezaopatřené dítě, má aktivní půjčku u [právnická osoba] [anonymizováno], pracuje jako řidič a má příjem 18 000 Kč, další příjem uvedl ve výši 12 000 Kč, výdaje na nájem uvedl 6 700 Kč, na domácnost 8 000 Kč, na spoření 900 Kč, na splátky 3 780 Kč + 1 500 Kč + 1 200 Kč, celkem 22 080 Kč. Předložit měl nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky a občanský průkaz. 11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 12. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčky – může být jakákoliv hmotná věc. Přesto má soud za to, že i v případě smlouvy o zápůjčce, je nutné aplikovat jako občanský zákoník, tak i zákon o spotřebitelském úvěru za situace, kdy