20 C 127/2021-268 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3. 5. 2021 domáhal proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcelní číslo st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] (původní žaloba); dále se předmětem řízení stal pozemek p. [číslo] (vzájemný návrh žalované ze dne 30. 6. 2021), oba pozemky zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro [územní celek], [stát. instituce]. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 288 000 Kč (původní žaloba) a částky 207 226 Kč (rozšíření žaloby ze dne 11. 7. 2023), celkem 495 226 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaná získala tím, že bez právního důvodu užívala předmětné nemovitosti v období od roku 2011 do 30. 6. 2023. Žalobce uvedl, že ke každému z pozemků držel ideální podíl o velikosti ½ a žalovaná držela ideální podíl o velikosti ½. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 9. 1. 2007, s právní mocí ke dni 15. 1. 2007. Jelikož nebylo společné jmění manželů do 3 let od zániku manželství vypořádáno, vzniklo podílové spoluvlastnictví. Žalobce dále uvedl, že nemá zájem nadále ve spoluvlastnictví se žalovanou setrvávat. Předmětný dům neužívá od dubna 2011, v domě zůstala bydlet žalovaná a následně její přítel. Žalovaná neposkytovala žalobci žádnou náhradu za užívání domu nad rozsah jejího spoluvlastnického podílu, ani nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání domu. Žalobce se odstěhoval k matce do sousedního domu [adresa], jehož zahrada (pozemek p. [číslo]) bezprostředně sousedí se zahradou na pozemku p. [číslo] (dále také„ předmětný pozemek“). Pozemek p. [číslo] od roku 1965 užívali výlučně rodiče žalobce a žalobce má k pozemku hluboký citový vztah, v jeho jižní části pěstuje zeleninu, proto trval na tom, aby pozemek zůstal v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobce navrhl, aby pozemek p.č. st. [číslo], včetně domu [adresa] (dále také„ předmětný dům“), byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobci ve výši poloviny obvyklé ceny dle znaleckého posudku zadaného soudem, když oba účastníci si již nechali zpracovat znalecké posudky s rozdílnými závěry (znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadaný žalobcem dospěl k částce 5 300 000 Kč; znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadaný žalovanou dospěl k částce 4 000 000 Kč). Pro žalobce je přínosnější, aby spoluvlastnictví pozemku p. [číslo] nebylo zrušeno, neboť pozemek užívají oba účastníci. Žalobce navrhl také alternativní možnost, kdy by pozemek p. [číslo] byl geometricky rozdělen na dvě části, neboť jeho část využívá, případně na tři části, kdy část příjezdové cesty by zůstala ve spoluvlastnictví účastníků a dále by každý z účastníků obdržel část pozemku do výlučného vlastnictví. Přes ústní dohodu však mezi žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo k podpisu písemné dohody o vypořádání. Pokud jde o bezdůvodné obohacení, žalovaná užívala předmětný dům nad rámec svého spoluvlastnického podílu, proto se žalobce domáhal náhrady ve výši poloviny obvyklého nájemného předmětného domu za 3 roky zpětně od podání žaloby, tuto náhradu na základě odhadu realitní kanceláře [právnická osoba] požadoval ve výši 8 000 Kč měsíčně. Dále žalobce uvedl, že přes pozemek p. [číslo] je jediný přístup vozidlem na pozemek p. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobce a jeho matky (vedlejší účastnice), na pozemku p. [číslo] se stará také o stromy zasazené jeho otcem a o jezírko s rybičkami, až do roku 2019 žalobce na pozemku choval slepice a plánoval ve starobním důchodu chov obnovit. K užívání pozemku p. [číslo] před jeho zakoupením účastníky uvedl, že obyvatel domu [adresa] pan [příjmení] je bratrancem žalobce. Obě rodiny (obyvatelé [adresa]) dostali území dnešního pozemku p. [číslo] do bezplatného užívání v roce 1965 a každá si svou příslušnou užívanou část (přiléhající k zahradě každého domu) oplotila. Na pozemku pan [příjmení] mj. choval lišky, pro jejich zápach dostali otec žalobce a pan [příjmení] výpověď ze smluv o užívání pozemku. Následně oslovil žalobce [územní celek] se žádostí o prodej území dnešního pozemku p. [číslo]. Žalobce zdůraznil, že ač pozemek nabyli účastníci do společného jmění manželů (SJM), dostali jej zásluhou jeho rodičů, kteří se o pozemek desítky let předtím starali; tedy kdyby nebylo žalobce, účastníci by pozemek do SJM nikdy nenabyli. Žalobce dále popřel, že by předmětný dům neomezeně užíval s ohledem na to, že v ní má svou domácnost žalovaná; připustil, že využívá sklep, v němž je umístěna filtrace k jezírku. V reakci na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] zadaný soudem žalobce setrval na svém návrhu rozdělit pozemek p. [číslo] na část výlučně žalobce, na část výlučně žalované a na část společnou (příjezdová cesta). V reakci na stanovisko žalované pak žalobce zdůraznil, že jeho vztah k předmětným nemovitostem je bližší s ohledem na užívání jeho rodiči. Jako alternativu žalobce navrhl, aby soud za účelem zajištění přístupu k pozemku p. [číslo] zřídil služebnost cesty a stezky na pozemku p. [číslo]; za tím účelem taktéž do řízení vstoupila vedlejší účastnice na straně žalobce, neboť je podílovou spoluvlastnicí pozemku p. [číslo] spolu se žalobcem. V reakci na tvrzení žalované, že žalobce se sám připravil o přístup na pozemek p. [číslo] stavbou parkovacího stání, žalobce uvedl, že přístup přes tuto část by nebyl možný, neboť je v dané části velký spád a úpravy pozemku pro zpřístupnění by byly nákladné. 2. Žalovaná potvrdila podílové spoluvlastnictví předmětných nemovitostí rovným dílem se žalobcem, potvrdila, že obývá předmětný dům (na pozemku p.č. st. [číslo]) a užívá i pozemek p. [číslo]. Souhlasila se záměrem spoluvlastnictví zrušit. Uvedla, že pozemek p. [číslo] společně zakoupili žalobce a žalovaná mezi lety 1989 [číslo], a to za účelem stavby předmětného domu. K tvrzení žalobce namítla, že jeho rodiče nepoužívali aktuální parcelu výlučně od roku 1965, nýbrž do doby odkoupení pozemku účastníky (od města) jej využívali obyvatelé domů [adresa] (rodiče žalobce) a [adresa]. Přitom v současnosti část pozemku využívaná žalobcem byla dříve využívána obyvateli domu [adresa]; je tak vyloučeno, aby žalobce užíval část pozemku, k němuž tvrdí svůj hluboký citový vztah předtím, než pozemek p. [číslo] zakoupili oba účastníci. Dále žalovaná popřela, že by od dubna 2011 žalobce předmětný dům neužíval a užívala jej výlučně žalovaná. Žalobce bydlí se současnou manželkou v sousedním domě [adresa], předmětný dům ([adresa]) využívá na skladování věcí (dřevo, palubky, stavební materiál, rybářské potřeby, nosič na kola, cyklistické a lyžařské potřeby), využívá dílnu, kterou si vybudoval. Žalobce dům využívá dle své potřeby, minimálně několikrát v týdnu, vlastní klíče od domu a má neomezený přístup. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla požadavek žalobce na přiznání náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětného domu. Žalovaná navrhla, aby oba pozemky byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, ponechání byť jen části pozemku p. [číslo] ve spoluvlastnictví účastníků by postrádalo smysl, když právě spoluvlastnictví je příčinou jejich rozporů. K hlubokým citovým vztahům žalobce k nemovitostem žalovaná uvedla, že i ona má takový vztah, předmětné nemovitosti jsou jejím jediným domovem přes 27 let, 20 let v nich vychovávala děti a na pozemku p. [číslo] taktéž zahradničila. V reakci na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] zadaný soudem žalovaná setrvala na svém návrhu přikázat oba předmětné pozemky do svého vlastnictví za vypořádací podíl ve výši 2 629 500 Kč; nárok žalobce z bezdůvodného obohacení za užívání domu odmítla. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce si zabránil v přístupu na pozemek p. [číslo] sám tím, že si na části tohoto pozemku přiléhajícího k ulici zřídil suché stání. Rozdělení pozemku p. [číslo] taktéž dle žalované bránila skutečnost, že zbylý pozemek by byl příliš malý, což by podstatně snížilo hodnotu předmětného domu s pozemkem jako celku. 3. Z provedených důkazů učinil soud následující pro věc podstatná zjištění: 4. Ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že k pozemkům parcelní čísla st. [číslo] (výměra 137 m2, součástí je stavba [adresa]) a [číslo] (výměra 866 m2), zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], vlastní žalobce ideální podíl o velikosti ½ a žalovaná ideální podíl o velikosti ½. Dále ze shodných tvrzení účastníků i výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem ideálního podílu o velikosti ½ k pozemkům p.č. st. [číslo] (včetně domu [adresa]) a [číslo], zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], sousedícím ze západní strany s předmětnými nemovitostmi; druhý ideální podíl o velikosti ½ na těchto pozemcích je ve vlastnictví vedlejší účastnice [celé jméno vedlejší účastnice]. Dále je mezi účastníky nesporné, že pozemek p.č. st. [číslo] by měl být vypořádán přikázáním do výlučného vlastnictví žalované. Mezi účastníky taktéž nebyl spor o tom, že žalovaná je schopna vyplatit žalobci vypořáda