20 C 220/2022-77 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 7. 6. 2022 zaplacení celkem částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 592 Kč skládajícím se z úroku (zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně), částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Uhradit měl zápůjčku i s poplatkem prostřednictvím 60 týdenních splátek po 960 Kč, poslední splátka měla činit 952 Kč. Žalovaný uhradil cekem 9 460 Kč, a to formou šesti splátek v různých částkách. Platby byly započteny z části 4 339,16 Kč na jistinu, další částky pak na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 26 660,84 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 20 716,96 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 599,18 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 800 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena za žalobkyni. Smlouva nabyla účinnosti k 1. 2. 2022. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku i nadále dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Žalovaný doložil, že v dané době byl zaměstnán u [právnická osoba] do 30. 12. 2016 a byl ověřen tvrzený příjem 27 915 Kč čistého měsíčně z doložených výplatních pásek za květen a červen 2019. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 28. 4. 2022 (předvolání považoval soud žalovanému za doručené dnem 5. 3. 2023, žalobu dnem 11. 11. 2022 ve smyslu § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.), bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně předvolán. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek (žalovaný pod [číslo]). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] ve spojení s výpisem ze seznamu ČNB soud zjistil, že tento za [právnická osoba] uzavřel se žalovaným danou smlouvu. Na žalovaného dostal kontakt z centrály, telefonicky si domluvili schůzku v místě bydliště žalovaného. Žalovaný musel doložit doklad totožnosti, povolení k pobytu, pracovní smlouvu, 2 poslední výplatní pásky a doklad o ubytování. To se zadá do systému a svědek obdrží zprávu, zda půjčku poskytnout či nikoli. V tomto případě přišla nabídka, došlo k sepsání smlouvy a vyplacení peněz. U jednání nikdo jiný, kromě žalovaného, který uměl česky, nebyl. Systém vyhodnocuje, zda půjčku žadateli poskytnout či nikoli, proto svědek nevěděl, zda v zákaznické kartě uváděný další příjem domácnosti má na toto nějaký vliv. Pokud byla v zákaznické kartě uvedena číslice 1 u počtu vyživovaných osob, tak, to znamená, že žalovaný žije s manželkou či družkou. Do systému se zadává i předpokládané trvání smlouvy. Pokud splátky mají být hrazeny ještě po předpokládaném ukončení pracovní smlouvy, takto svědek ze své pozice neřeší. 5. Smlouvou o zápůjčce - [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne 26. 8. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu v uvedený den, na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 týdenních splátkách po 960 Kč, poslední splátka měla činit 952 Kč Celkem měl tedy žalovaný uhradit částku 57 592 Kč, která byla tvořena zápůjčkou a souhrnným poplatkem 26 592 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků 5 545 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 11 908 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 139 Kč). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. O podmínkách smlouvy žalovaný s úvěrující společností jednal ještě před uzavřením dané smlouvy. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky dopisem z 10. 2. 2022 (odeslaným téhož dne dle potvrzení podání) a 20. 5. 2022 (odeslané dle potvrzení podání téhož dne) s upozorněním na možné soudní řízení. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy, resp. při žádosti o spotřebitelský úvěr, zaměstnán jako operátor u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 27 915 Kč, a to do 31. 12. 2019, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, ty byly doloženy i soudu stejně tak i dodatek k pracovní smlouvě a mzdový výměr. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 15 000 Kč, 3 500 Kč činily interní splátky a 5 000 Kč externí splátky. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je rozvedený, žije jako spolubydlící, žije ve společné domácnosti s 1 osobami, další příjem domácnosti činí 25 000 Kč. Výpisem z Centrální evidence exekucí pak bylo prokázáno, že exekuční řízení proti žalovanému dosud nebylo vedeno. Totožnost žalovaného pak zástupce právní předchůdkyně žalobkyně ověřil z jeho cestovního pasu a potvrzení o přechodném pobytu. 7. Z potvrzení o zajištění ubytování pak soud zjistil, že žalovaný měl na dobu bez omezení zajištěno ubytování na [anonymizována tři slova] v [obec], [ulice a číslo]. 8. Z přehledu výpočtu smluvní pokuty a úroku z prodlení soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky pouze 4 500 Kč, 1 500, 2 x 1 000 Kč, 960 Kč a 500 Kč, celkem tedy 9 460 Kč. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňu