20 C 238/2022-78 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2022 zaplacení celkem částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 28. 2. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní 02/ 2018 (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč skládajícím se z úroku (zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně), částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Uhradit měl zápůjčku i s poplatkem prostřednictvím 60 týdenních splátek po 316 Kč, poslední splátka měla činit 273 Kč. Žalovaný uhradil cekem 10 050 Kč, a to formou šesti splátek po 1 300 Kč, dále uhradil 2 x 1 000 Kč a 250 Kč. Platby byly započteny na jistinu 4 882,22 Kč, další částky na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 5 117,78 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 3 749,22 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 299,20 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 400 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena za žalobkyni. Smlouva nabyla účinnosti k 1. 2. 2022. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku i nadále dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 18. 4. 2022 (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené ve smyslu § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., dnem 6. 3. 2023), bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně předvolán. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] ve spojení s výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že za [právnická osoba] uzavřela se žalovaným danou smlouvu. Na žalovaného dostala kontakt do [anonymizováno], sešla se s ním v bydlišti rodičů jeho přítelkyně, kde také tehdy bydlel. Žalovaný byl slovenské národnosti, předložil originál povolení k pobytu, občanský průkaz, pracovní smlouvu a dvě poslední výplatní pásky. Veškeré předložené listiny byly ofoceny, předloženy [anonymizováno] a zaznamenány do zákaznické karty. Při sjednávání zápůjčky byly přítomni rodiče přítelkyně žalovaného, kteří potvrdili, že žalovaný se na nákladech spojených s bydlením nijak nepodílí, tyto náklady nesou oni (rodiče), stejně jako v případě jiných výdajů. Inkaso bylo psáno na rodiče. Žalovaný předložil pouze výdaje spojení s telefonem. Své prostředky měl na splácení úvěru. Po projednání věci se žadatelem byly zjištěné údaje zadány do systému [anonymizováno], byla provedena lustrace žalovaného např. v Solusu. Po obdržení zprávy ze systému svědkyně rozklikla nabídku a žalovaného s ní seznámila. Ten chtěl peníze ihned, proto došlo k sepisu smlouvy, její kopii a peníze žalovanému svědkyně předala. Svědkyně dále vysvětlila, že údaj„ počet vyživovaných osob“ v zákaznické kartě znamená, počet osob, které se podílejí na společné domácnosti, osoba klienta se tam nezahrnuje. 5. Smlouvou o zápůjčce - [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne 28. 2. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu v uvedený den, na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, tedy celkem částku 18 917 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 10 000 Kč a souhrnným poplatkem 8 917 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků 1 789 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 4 180 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 948 Kč). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. O podmínkách smlouvy žalovaný s úvěrující společností jednal ještě před uzavřením dané smlouvy. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky dopisem z 10. 2. 2022 (odeslaným téhož dne dle potvrzení podání) a 20. 5. 2022 (odeslané dle potvrzení podání téhož dne) s upozorněním na možné soudní řízení. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán jako dělník s čistým měsíčním příjmem 13 724 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije jako spolubydlící, žije ve společné domácnosti se 3 osobami. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 25 300 Kč (bez další specifikace). Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného byl ověřen pracovní smlouvou ze dne 1. 6. 2018 a výplatními páskami za měsíce prosinec 2018 a leden 2019 a činil za uvedené měsíce 12 105,50 Kč. Výpisem z Centrální evidence exekucí pak bylo prokázáno, že exekuční řízení proti žalovanému bylo zahájeno až 18. 2. 2020 a další 8. 4. 2020. 7. Z přehledu výpočtu smluvní pokuty a úroku z prodlení soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru pouze 6x 1 300, 2 x 1 000 Kč a 250 Kč, celkem tedy 10 050 Kč a že k 1. 2. 2022 smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila na 6 804 Kč a úroky z prodlení na 1 655 Kč. 8. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečn