7 C 210/2019-175 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky celkem ve výši 76 134,86 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel dne 15.6.2017 s žalovanou smlouvu o úvěru - vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] - na částku 70 000 Kč. Kromě této jistiny se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úroky z úvěru ve výši 17,40 % p.a. a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru dle Smlouvy a Sazebníku banky, přičemž banka byla oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit v pravidelných měsíčních splátkách a z tímto účelem udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Právní předchůdce žalobce úvěr žalované poskytl. Před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalované, která uvedla, že je svobodná, žalovaná měla u právního předchůdce žalobce veden běžný účet, banka tak znala platební morálku žalované, výši jejích příjmů vyhodnotila tak, že žalovaná má dostatečný příjem ke splácení úvěru. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a úvěr ke dni 16.6.2018 zesplatnil. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.2.2019, a to s účinností ke dni 1.3.2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dnem 25.3.2019. Dlužná částka činí 73 664,35 Kč na jistině (neuhrazený zůstatek úvěru 65 497,35 Kč, připsané neuhrazené úroky z úvěru 8 167 Kč), na poplatcích 2 470,51 Kč, úrocích z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky 4 096,44 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání – žádná částka uhrazena. 2. Opatrovník žalované namítal, že žalobce neprokázal vznik nároku na zaplacení všech složek žalobou uplatněného nároku, dále že nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, což by mělo být sankcionováno neplatností a žalobci by mělo náležet pouze bezdůvodné obohacení, tedy žádné poplatky, úroky a sankce, přičemž žalovaná právnímu předchůdci žalobce plnila celkovou částkou 17 959,49 Kč, proto minimálně v tomto rozsahu by žaloba měla být zamítnuta, ve zbytku ponechal opatrovník rozhodnutí na úvaze soudu dle obsahu spisu. K nákladů řízení uvedl, že žalobce využil návrh formulářového typu, tudíž by minimálně první tři úkony měly být přiznány dle §.b advokátního tarifu, taktéž by měla být zohledněna úspěšnost žalobce ve věci. 3. Smlouvou o úvěru ze dne 1.6.2017, Záznamem o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, Ceníkem právního předchůdce žalobce, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 1.6.2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 70 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 50 pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, první splátka byla splatná 7.7.2017, každá další až do úplného zaplacení byla splatná vždy v 5. den každého kalendářního měsíce, úroky byly sjednány pevnou sazbou ve výši 17,40 % p.a., dále bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se jeho součástí, připsány k jistině budou vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, také při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení žalované se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek, bylo sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobce úvěr zesplatnit. Dopisem ze dne 15.5.2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 8 226 Kč a upozorněn na možnost využití okamžitého splacení úvěru. Dopisem ze dne 16.6.2018 – rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru spolu s podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce úvěr k témuž dni zesplatnil. Výpisem z úvěrového účtu měl soud prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala v plné výši dne 15.6.2017 na to převodem na č. účtu [bankovní účet]. Již od měsíce března 2018 žalovaná nebyla schopen řádně sjednané splátky hradit. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku 17 956,49 Kč (7 x 2 000 Kč, 700 Kč, 85 Kč, 7 x 160 Kč, 1 840 Kč, 0,25 Kč, 156,75 Kč, 54,49 Kč). V žádosti o úvěr ze dne 14.6.2018 žalovaná (státní příslušnost Rumunsko) uvedla, že je svobodná, bydlí na ubytovně, v domácnosti nejsou další osoby, je zaměstnána na dobu neurčitou od 1.1.2017, dosahuje příjmu 12 330 Kč, žádné výdaje neuvedla, ani splátky jiných úvěrů. Ze zprávy právního předchůdce žalobce měl soud prokázáno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její příjem činí 12 330 Kč, což odpovídalo průměrné příchozí mzdě na účtu žalované, žalovaná nedeklarovala žádné životní výdaje, banka stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace (způsob bydlení, počet vyživovaných osob) v kombinaci s interními informacemi banky, podle svého ekonomického modelu na 5 740 Kč, žalovaná neuvedla žádné splátky v [právnická osoba] ani mimo [právnická osoba], což banka ověřila z interních systémů a CCB, splátka nového úvěru byla 2 000 Kč, zbylý příjem žalované ve výši 10 330 Kč tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životního výdajů. Z pracovní smlouvy a mzdového výměru žalované vyplývá, že její pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1.1.2017 do 31.12.2017, její základní mzda činila 15 300 Kč. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] – přehledu příjmů bylo prokázáno, že žalované byla vyplacena mzda dne 28.2.2017 ve výši 11 766 Kč, dne 28.3.2017 ve výši 12 051 Kč, dne 28.4.2017 ve výši 12 340 Kč, dne 29.5.2017 ve výši 13 166 Kč. Z úplného výpisu z účtu žalované za období od února do května 2017 je zřejmé, že v měsíci únoru činil počáteční zůstatek 38,69 Kč, konečný zůstatek 24 594,38 Kč, v měsíci březnu činil počáteční zůstatek 24 594,38 Kč, konečný zůstatek 1 523,20 Kč, v měsíci dubnu činil počáteční zůstatek 1 523,20 Kč, konečný zůstatek 400,68 Kč, v měsíci květnu činil počáteční zůstatek 400,68 Kč, konečný zůstatek 24 097,71 Kč, avšak kladné zůstatky vznikaly pouze z toho důvodu, že na účet žalované vždy přišla nejen její mzda, ale i mzda třetí osoby se jménem [anonymizováno] [příjmení] [jméno]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 9.5.2019 spolu s podacím lístkem, v němž byla žalované poskytnuta lhůta k zaplacení dluhu nejpozději do 19.5.2019. 4. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.2.2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny. Postoupení pohledávek bylo žalované právním předchůdcem žalobce oznámeno, jak bylo prokázáno dopisem postupitele ze dne 22.3.2019. <i>5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřeb