8 C 97/2022-51 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 29. 3. 2022, postoupenou zdejšímu soudu dne 7. 11. 2022 domáhala zaplacení částky 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem prodlení z částky 30 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 2 658,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 637,44 Kč, náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, částky 1 159,66 Kč a náhrady nákladů ve výši 3 425 Kč. Žalobkyně tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne 22. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 30 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 23. 7. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši 1 954,08 Kč, vypočtený dle doby trvání úvěru, splácet v 12 měsíčních splátkách po 4 247 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 50 968,52 Kč. Splatnost poslední splátky byla 20. 7. 2020. Žalovaný na úvěr řádně neplatil, ke dni splatnosti poslední splátky neuhradil ničeho. Poskytovateli úvěru tím vznikl dle čl. VII odst. 3 smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále nárok na úhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného dle čl. VII odst. 2 smlouvy o úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021, účinnou k témuž dni, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 10. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení pohledávky 52 070,90 Kč, skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 19 014,44 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 370 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 159,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 273,80 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 253 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 690 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 21. 7. 2020 do 17. 8. 2021 ve výši 2 658,08 Kč. Žalobkyně také nárokuje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem prvního dne prodlení žalovaného se splácením úvěru, tedy 21. 7. 2020, a to od účinnosti postoupení pohledávky, tedy od 12. 10. 2021 z jistiny 30 000 Kč do zaplacení, úhradu plateb spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 690 Kč i zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 159,66 Kč za dobu od 21. 7. 2020 do 13. 8. 2020 z částky 49 014,44 Kč dle článku VII odstavce 3 smlouvy o úvěru. Poslední upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne 3. 2. 2022. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila její právní předchůdkyně na základě žalovaným předložených výplatních pásek. Žalovanému měla zůstat po odečtení měsíčních splátek úvěru dostatečná finanční rezerva, kterou mohl disponovat. Žalobkyně má proto za to, úvěruschopnost žalovaného byla dostatečně posouzena. 2. Žalovaný, byť byl soudem vyzýván, se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání už v žalobě, proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl z části a z části žalobu zamítl na základě následujících skutkových zjištění: 11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] ze dne 22. 7. 2019 a potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady dne 22. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč na dobu 12 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 4 247 Kč měsíčně a právní předchůdkyni žalobkyně, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 50 968,52 Kč, neboť došlo ke sjednání úrokové sazby 12 % ročně a poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 19 014,44 Kč. Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Částka 30 000 Kč byla zaslána na účet označený ve smlouvě o úvěru jako účet žalovaného. Podle článku VII odstavce 3 smlouvy o úvěru v případě prodlení klienta s úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení a zákonného úroku z prodlení. Podle čl. VII odstavce 2 smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta. Podle článku VII odstavce 1 smlouvy o úvěru se za porušení smlouvy ze strany klienta se považuje každé jednotlivé prodlení s úhradou, byť i části pravidelné, měsíční splátky úvěru. Nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve jej úvěrující k úhradě dlužné splátky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dní. V případě, že klient neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté úvěrujícím, bude úvěr zesplatněn. V takovém případě je úvěrující oprávněn požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší pravidelné měsíční splátky a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. 12. Z potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že žalovaný pobíral měsíční čistou mzdu 50 812 Kč (za duben 2019), 57 278 Kč (za květen 2019), 53 589 Kč (za červen 2019). Jako plátce mzdy je označen [právnická osoba] 13. Z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 20. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému na jím označený účet částku 30 000 Kč. 14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba], a žalobkyní má soud za prokázané, že předmětná pohledávka přešla na žalobkyni. D