5 C 331/2021-90 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci a) 5.282,66 Kč, b) úroky ve výši 10,18 % ročně z 5.282,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, c) úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 5.282,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, d) 118 Kč. 2. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytl dne [datum] žalované 12.000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 48 měsíčních splátkách po 911 Kč počínaje měsícem červencem 2016. Žalovaná zaplatila dne [datum] 911 Kč, dne [datum] 911 Kč, dne [datum] 911 Kč, dne 3.10.216 911 Kč, dne [datum] 911 Kč, dne [datum] 1.000 Kč, dne [datum] 1.418,01 Kč, dne [datum] 1.297,01 Kč. Jelikož žalovaná splátky řádně neplatila, byl úvěr zesplatněn. Žalobce následně své nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru přehodnotil a přepočítal uvedený úvěr, jakoby byl úročen sazbou 10,18 % ročně, tedy sazbou dle časových řad [příjmení], vedených ČNB jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalované. V čl. 12 bod a) a b) smluvních ujednání smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení se splátkou o více než 15 dnů, a to ve výši 8 % z výše splátky (72,88 Kč) a při prodlení se splátkou o více než 30 dnů ve výši 13 % z výše splátky (118,43 Kč). Jelikož žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky [číslo] domáhá se žalobce smluvní pokuty ve výši 118,43 Kč. 3. Žalovaná nečinila sporným tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a žalovaná rovněž nečinila sporným, že žalobce žalované 12.000 Kč poskytnul. Žalovaná však tvrdila, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru se nezabýval úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že je připravena zaplatit žalobci 3.730 Kč, a to jako nesplacenou část poskytnutého úvěru, resp. jako vydání bezdůvodného obohacení. 4. Mezi žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (ust. § 2395 o. z.), v níž měl žalobce postavení úvěrujícího a žalovaná postavení úvěrované, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované 12.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit sjednané úroky, přičemž pro případ, že žalovaná se ocitne v prodlení se zaplacením sjednané splátky po dobu delší než 30 dnů, byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána smluvní pokuta (ust. § 2048 o. z.) ve výši 13 % z výše splátky, což v daném případě činí 118,43 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou; nesporné mezi účastníky řízení). 5. Žalobce žalovanou žádané peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč žalované poskytnul (nesporné mezi účastníky řízení). 6. Žalovaná při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy byla spotřebitelem (ust. § 419 o. z. prokázáno úvěrovou smlouvou) a předmětná úvěrová smlouva tak vykazuje znaky spotřebitelského úvěru (ust. § 1 věta druhá zák. [číslo] ve znění účinném do 30.11.2016), s čímž byla spojena povinnost žalobce posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované (ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 30.11.2016). Žalobce v řízení netvrdil a neprokazoval splnění své zákonné povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž bylo nadbytečné žalobce vyzývat k doplnění tvrzení ohledně splnění této povinnosti a označení důkazů k prokázání splnění této povinnosti (ust. § 118 a/ odst. 1, odst. 3 o. s. ř.), když touto otázkou se podrobně zabýval Krajský soud v Brně ve svém usnesení ze dne 24.6.2021 č.j. 12 Co 27/2021 – 103, v němž soud dospěl k závěru, že žalobce nedostál své povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 věty druhé zák. č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 30.11.2016, tedy povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Jelikož žalobce před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splácet žádaný spotřebitelský úvěr, je žalovaná úvěrová smlouva neplatná (ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 30.11.2016). 7. Jelikož žalobce plnil, aniž tu byl platný závazek (když předmětná úvěrová smlouvy je neplatná – viz. výše), má žalobce právo na vrácení toho, co plnil (ust. § 2993 věta první o. z.), tedy na vrácení poskytnutých 12.000 Kč. 8. Žalovaná od žalobce převzala (aniž by tu byl platný závazek) 12.000 Kč a žalovaná žalobci vydala (bezdůvodné obohacení) 8.270,02 Kč. Žalované tak byla uložena povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 3.729,98 Kč (12.000 Kč – 8.270,02 Kč). Žalovaná se o své povinnosti vydat bezdůvodné obohacení dozvěděla nejpozději doručením žaloby Okresnímu soudu v Prostějově, resp. dnem, kdy bylo řízení zahájeno, tj. [datum], což je okamžik, kterým soud určil počátek prodlení. Jelikož žalovaná bezdůvodné obohacení nevydala, ocitla se se zaplacením 3.729,98 Kč v prodlení (ust. § 1968 věta první o. z.) a je tak její povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 9. Oproti výše uvedenému byla žaloba v rozsahu zbývajícím, tedy o 1.552,68 Kč, o úroky z prodlení z 5.282,66 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum], o úroky z prodlení z 1.552,68 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, o úroky ve výši 10,18 % ročně z 5.282,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, o 118 Kč, zamítnuta. 10. Žalobce se mimo jiné domáhal úroků z prodlení z 5.282,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Jelikož soud určil okamžik prodlení dnem [datum], byla žaloba o úroky z prodlení z 5.282,66 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do [datum] zamítnuta. Jelikož výše dluhu žalované činí 3.729,98 Kč a nikoliv žalobcem tvrzených 5.282,66 Kč, byla žaloba o 1.552,68 Kč a o úroky z prodlení z 1.552,68 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení zamítnuta. 11. Žalobce se dále domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 118 Kč. Jelikož sjednaná smluvní pokuta utvrzovala povinnosti žalované sjednané v úvěrové smlouvě, která byla shledána neplatnou (viz. výše), byla žaloba o smluvní pokutu ve výši 118 Kč zamítnuta. 12. Žalobce se dále domáhal zaplacení úroku ve výši 10,18 % ročně z 5.282,66 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že nároky vyplývající z úvěrové smlouvy přehodnotil a přepočítal tak, jakoby úvěr byl úročen sazbou 10,18 % ročně, přičemž žalobce tvrdil, že vycházel z ust. § 1802 o. z., tedy jako by úroky nebyly sjednány, v důsledku čehož by byla žalovaná povinna platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Současně žalobce uvedl, že pokud by i tvrzená smlouva byla neplatná, bylo by povinností žalované tyto úroky platit ve smyslu ust. § 3002 odst. 2 o. z. Při rozhodování v dané věci však nebylo možno odhlédnout od okolností, za nichž žalovaná předmětnou smlouvu sjednávala a finanční prostředky od žalobce obdržela. Jak vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 24.6.2021 č. j. 12 Co 27/2021 – 103, žalobce neposkytnul žalované úvěr z důvěrou, že bude řádně splácen. Pokud by nyní byly žalobci přiznány žalované obchodní úroky, bylo by na něj pohlíženo jako na řádného poskytovatele úvěrů, který toliko nedostál své povinnosti posuzovat úvěruschopnost žalované. Žalobce však nepočítal při uzavření předmětné smlouvy s tím, že žalovaná bude úvěr řádně splácet a proto by i přiznání nyní žalovaného příslušenství bylo nemravné. Proto byla žaloba o obchodní úroky zamítnuta. 13. S ohledem na částečný úspěch žalobce a částečný úspěch žalované, bylo o náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.). 14. Žalobce je poplatníkem poplatku za řízení před soudem I. stupně (ust. § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.). Jelikož žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem bylo peněžité plnění do částky 10.000 Kč, činila výše poplatkové povinnosti žalobce 400 Kč (pol. 2 bod 1 písm. a/ Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb.). Žalobce svou poplatkovou povinnost ve výši 400 Kč splnil. Jelikož však soud žalobcem navrhovaný platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, je povinností soudu doměřit žalobci poplatek do výše položky 1 (pol. 2 bod 2 Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb.). Podle pol. 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. za návrh na zahájení o. s. ř., jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000 Kč činí výše soudního poplatku 1.000 Kč. Vzhledem k výše uvedenému byl žalobci doměřen soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč (1.000 Kč – 400 Kč). Tato poplatková povinnost (zaplatit doměřený soudní poplatek) vzniká žalobci uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (ust. § 4 bod 1 písm. a/ zák. č. 549/1991 Sb.). 15. Povinnost uvedenou ve vý