5 C 100/2023-73 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 13.800 Kč a úroky z prodlení z 13.800 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnosti [právnická osoba] uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] že na základě této smlouvy poskytl dne [datum] žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, že žalovaný se zavázal 10.000 Kč vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3.800 Kč do [datum], že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve shora uvedené věci bylo nařízeno ústní jednání na dne [datum]. Žalobce a zástupce žalobce se k ústnímu jednání nedostavili, svoji neúčast písemně omluvili. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce, zástupce žalobce i žalovaného. 4. Smlouvou o zápůjčce (č. l. 7-11 soud. spisu) je prokázáno: Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému 10.000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal peníze vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3.800 Kč, vše do [datum]. 5. Potvrzením o provedené platbě (č. l. 12 soud. spisu) a zprávou [právnická osoba] (č. l. 65 soud. spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce dne [datum] poskytl žalovanému 10.000 Kč (potvrzení o provedené platbě prokazuje, že z účtu právního předchůdce žalobce byla dne [datum] odepsána částka ve výši 10.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu: [číslo]; zpráva [právnická osoba] prokazuje, že majitelem účtu č. [bankovní účet] – ve prospěch něhož byla z účtu právního předchůdce žalobce částka ve výši 10.000 Kč odepsána – byl v březnu 2022 žalovaný, přičemž na tento účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 10.000 Kč pod variabilním symbolem: [číslo]). 6. Oznámení o postoupení pohledávky (č. l. 15 soud. spisu), rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek (č. l. 17-18 soud. spisu), realizační smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] 2022 (č. l. 19 soud. spisu), seznamem postupovaných pohledávek (č. l. 20-25 soud. spisu) je prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce i nynějšímu žalobci. 7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby (č. l. 15 druhá strana soud. spisu) a podacím lístkem (č. l. 16 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb. 8. Žalobce dále soud předložil listiny označené„ Standardní informace o zápůjčce TETIČKA“ (č. l. 5-6 soud. spisu),„ Detail pohybu – okamžitá příchozí platba“ (č. l. 14 soud. spisu), přičemž z těchto listin soud žádná skutková zjištění nečiní, neboť ani ze žaloby není zřejmé, jaká skutková zjištění z těchto listin mají být učiněna, nicméně z těchto listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. 9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou. 10. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle ust. § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Podle ust. § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Ve výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá roční výši reposazby, stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů. 19. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiného osobě (postupníkovi). 20. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce (ust. § 2390 o. z.) mezi právním předchůdcem žalobce (zapůjčitelem) a žalovaným (vydlužitelem), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o. z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Předmětná smlouva tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Ze žalobcem předložené smlouvy, respektive z žádného ze žalobcem předloženého důkazu nevyplývá, že právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného – spotřebitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., pro což je žalovaná smlouva neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. 21. Nicméně žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce dne [datum] poskytl žalovanému 10.000 Kč. Předmětná smlouva byla shledána neplatnou (viz. výše), avšak žalovaný od právního předchůdce žalobce získal 10.000 Kč. Právní předchůdce žalobce, který plnil, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnil (ust. § 2993 o. z.) a s ohledem na uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (ust. § 1879 o. z.) je tak povinností žalovaného peníze vrátit nynějšímu žalobci. Žalovaný v řízení neprokázal, že poskytnutých 10.000 Kč žalobci či právnímu předchůdci žalobce vrátil. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 10.000 Kč. Žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu do 3 dnů od doručení výzvy, která byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. Jelikož žalobce netvrdil (a z listin žalobcem předložených nelze dovodit) převzetí výzvy k plnění žalovaným, je třeba dovodit domněnku doby dojití této písemnosti ve smyslu ust. § 573 o. z., tedy 3. pracovní den ode dne odeslání. Výzva k plnění byla odeslána [datum] a žalovanému byla doručena 3. pracovní den ode dne odeslání (ust. § 573 o. z.), tj. [datum] (17. 9. – sobota, 18. 9. – neděle). Dle výzvy k plnění měl žalovaný dluh splnit do 3 dnů od doručení výzvy, tj. do [datum]. Jelikož žalovaný dluh do [datum] nesplnil, ocitl se dnem následujícím, tj. dnem [datum] se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o. z.) a je tak jeho povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (