10 C 178/2018-341 — Okresní soud Praha-západ

1. Okresní soud Praha – západ shora označeným rozsudkem (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výrok III.). 2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalobce jako společenství vlastníků vznikl dne [datum], předmětem jeho činnosti je správa, provoz a opravy společných částí domu, statutárním orgánem je výbor společenství. Žalovaný je vlastníkem bytů [číslo] v budově [adresa] v [obec], a zároveň je členem žalobce. Žalobce písemně informoval žalovaného předpisem odeslaným na adresu jeho trvalého bydliště o výši záloh na příspěvek za správu domu a pozemku a o výši záloh na služby spojené s užíváním předmětných bytů tak, že žalovaný znal s účinností od [datum] (s platností pro rok 2017) měsíční zálohy služeb spojených s užíváním každého z bytů v jeho vlastnictví s tím, že platby jsou splatné k 28. dni příslušného měsíce. Žalovaný předepsané měsíční zálohy nehradil vůbec, s výjimkou plateb spojených s bytem [číslo] kde pravidelně hradil bezhotovostně měsíčně částku [částka], celkem za celý rok 2017 částku [částka]. Žalovaný neumožnil žalobci odečet měřidel ve svých bytech, ačkoliv byl o termínu odečtu i o náhradním termínu několikrát informován. Vyúčtování zálohových plateb za leden až prosinec 2017 ke všem bytům ve vlastnictví žalobce bylo žalovanému odesláno dne [datum] na adresu jeho trvalého bydliště. [příjmení] dlužných nedoplatků z vyúčtování služeb za rok 2017 představuje celkovou částku [částka], kterou žalovaný přes výzvu nezaplatil. 3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že výpočet měsíčních záloh služeb pro jednotlivé byty vycházel z pravidel pro tvorbu předpisů úhrad, která byla nedílnou součástí stanov žalobce a ze zápisu ze Shromáždění žalobce konaného dne [datum], podle nichž se záloha na energie společných prostor odvozovala z vlastnického podílu, záloha na studenou vodu a vodné, stočné, na TUV, na ohřev TUV se odvozovala ze spotřeby v předchozím roce v jednotce, a záloha na topení podle nákladů na topení v jednotce v předchozím roce, s tím, že pro rozúčtování základní složky tepla má být od [datum] použita jako započitatelná plocha podlahová plocha s koeficientem 1,0 a údaj o započitatelné ploše nebude uváděn ve vyúčtování s tím, že byl přesně stanoven podíl pro rozúčtování tepla, energie společných prostor a ohřev teplé užitkové vody. Žalovaný, který je v souladu s § 1194 o. z. členem žalobce z titulu vlastnictví bytových jednotek, měl jako člen žalobce podle § 4 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“) povinnost platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, která vyplývala i z článku XIV. odst. 2 písm. c) stanov. Soud prvního stupně dále vyšel z pravidel pro vyúčtování záloh tak, jak jsou stanovena v § 4 odst. 1, § 7 zák. č. 67/2013 Sb., a uzavřel, že vyúčtování doručená žalovanému nebyla provedena řádně. Protože žalovaný neumožnil provést odečty energií, žalobce spotřební složku položek určil pomocí vzoru stanoveného v příloze 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen,, vyhl. č. 269/2015 Sb.), žalobce však měl u položky teplo chybu již ve vstupních hodnotách, výraznější početní chyby se pak žalobce dopustil při výpočtu spotřební složky teplé vody, kdy do vzorce dosazoval chybně započitelnou podlahovou plochu domu, namísto hodnoty podlahové plochy, jak bylo předepsáno v poznámce u daného vzorce. Chybně určené položky ceny položek teplo a ohřev TUV samy o sobě způsobují, že vyúčtování nemohla vyvolat splatnost žalobcem vyúčtovaných nedoplatků. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Soud prvního stupně shledal důvodným nárok na zaplacení částky [částka], která představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za období od [datum] do [datum], když konstatoval, že žalobce zaslal žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště dne [datum] předpisy měsíčních plateb včetně výše záloh ke všem jeho bytům se stanovením jejich splatnosti k 28. dni příslušného měsíce. Pokud žalovaný namítal, že doručování na adresu jeho trvalého pobytu neproběhlo řádným způsobem, pak soud prvního stupně odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde se soud s námitkami žalovaného vypořádal tak, že žalovaný přes poučení soudu neprokázal, že zmocnil [právnická osoba] M. [právnická osoba] ke svému zastupování, ani že žalobci předložil doklad o zmocnění k zastupování. Doručování žalovanému na adresu trvalého bydliště tak bylo řádným doručením, bez ohledu na to, že se žalovaný s obsahem zásilky neseznámil. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci neúspěch jen v poměrně nepatrné části, přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem. 4. Proti tomuto usnesení podali oba účastníci včasné odvolání. 5. Žalobce ve svém odvolání, které směřovalo proti zamítavému věcnému výroku II. a souvisejícímu výroku o nákladech řízení mezi účastníky namítal, že právní posouzení i skutková zjištění soudu prvního stupně jsou výsledkem přepjatého formalismu, protože judikatura Nejvyššího soudu ČR o řádném a správném vyúčtování služeb neuvádí, že chyba v psaní nebo počtech způsobuje neplatnost, tedy nesplatnost, celého vyúčtování. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobce rozhodl o sjednocení započitatelné plochy s plochou podlahovou, přesto pak nesprávně rozlišuje při dosazování do vzorců prováděcí vyhlášky (č. 269/2015 Sb.) mezi započitatelnou plochu a podlahovou plochu, ačkoliv se v obou případech jedná o shodnou číselnou hodnotu. Dosazení hodnoty [výměra] je tedy správné, neboť hodnota [výměra] zahrnuje i sklepy a chodby a jiné společné prostory domu, které se při rozúčtování vytápění ani teplé vody nezohledňují. Žalovaný kromě dílčí úhrady za byt [číslo] nehradil v roce 2017 ničeho ani na zálohy za služby ani do fondu žalobce. Tato vadná a úmyslná platební morálka žalovaného trvá, fixní náklady na služby zůstávají k úhradě ostatním členům společenství vlastníků. Žalovaný znepřístupnil své byty k odečtům měřidel, výpočet náhradní spotřeby je ve vyúčtování náročnější a námitkami proti vyúčtování žalovaný dosáhl toho, že nemusí platit ničeho. Z pohledu žalobce se jedná o snahu žalovaného vyhnout se úhradám za byty ve svém vlastnictví. Žalovaný nedodržuje vlastní povinnosti člena společenství vlastníků, takové počínání se jeví jako rozporné s dobrými mravy a při rozhodnutí o nákladech řízení jsou podle žalobce důvody pro použití § 150 o. s. ř. tak, aby žalobce neplatil žalovanému náhradu nákladů řízení. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného rozsudku tak, že podané žalobě zcela vyhoví. 6. Žalovaný svým odvoláním napadl věcný vyhovující výrok I. a související výrok o nákladech řízení mezi účastníky [příjmení], které odůvodnil tím, že žalobce netvrdil ani nedoložil splatnost jím nárokovaných plateb kapitalizovaného úroku z prodlení. Splatnost plateb vůči žalobci nestanoví ani stanovy žalobce, ani nebylo předloženo žádné rozhodnutí shromáždění žalobce jako oprávněného orgánu o splatnosti plateb. Soud přes námitky žalovaného nezkoumal, zda byly předpisy žalob platně stanoveny, zejména kdo, kdy a jakým způsobem stanovil výši požadovaných plateb i způsob rozúčtování jednotlivých plateb na jednotlivé vlastníky bytových jednotek. U opakovaně soudem prvního stupně uváděného zápisu ze shromáždění z [datum] není patrné, zda tento dokument je dokumentem pravým; nebyly k němu připojeny žádné nezbytné přílohy. Údajné rozhodnutí shromáždění, že pro rozúčtování základní složky tepla bude jako započitatelná plocha použita plocha podlahová s koeficientem 1,0, je v rozporu se zákonem č. 67/2013 Sb., resp. vyhláškou č. 269/2015 Sb., neboť ustanovení o započitatelné podlahové ploše jsou kogentní a není možné je obcházet či měnit. [ulice] předpisy záloh jsou neplatné i z důvodu, že statutární orgán žalobce, tj. výbor žalobce, nebyl po dobu šesti let řádně obsazen. V období od [datum] až do volby nového výboru [datum] nebyl výbor usnášeníschopný a nebyl oprávněn přijímat žádná rozhodnutí. Žalovaný poukázal na účelové a nevěrohodné jednání žalobce ohledně doručování zásilek žalovanému, který opakovaně proti vůli žalovaného zasílal zásilky na adresu jeho trvalého bydliště a navíc je patrné, že dle gramáže zásilek podle poštovních podacích archů nemohly obsahovat víc než jednu listinu v rozporu s tím, co tvrdí žalobce.