16 C 244/2013-1260 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal určení jako oprávněná osoba v souladu s § 3 písm. b), v souladu s § 18 odst. 1 zák.č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), že žalovaný 2) je vlastníkem ve výroku I uvedených pozemků. Uvedl, že žalovaný 1) je zapsán jako vlastník pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat.pracoviště [okres]. Žalovaný 1) uzavřel s Pozemkovým fondem České republiky dne [datum] tři smlouvy o převodu pozemků, přičemž všechny pozemky se nacházely v katastrálním území a obci [obec] Smlouvou [číslo] [spisová značka] převedl na 2. žalovaného pozemky parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] ovocný sad o výměře [výměra] a pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] Smlouvou [číslo] [spisová značka] byly převedeny pozemky ve zjednodušené evidenci - parcely původ PK [číslo] orná půda o výměře [výměra], [číslo] ovocný sad o výměře [výměra], [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] bylo určeno, že shora uvedené dohody jsou neplatné. Rozhodnutí soudu prvního stupně bylo následně potvrzeno odvolacím, dovolacím i Ústavním soudem. Z protokolu Ministerstva zemědělství o převzetí lesního a rybničního majetku Královské kanonie premonstrátů strahovských, mimo jiné i velkostatku [obec] ministerstvem zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - [anonymizováno] bylo zjištěno, že výnosem Ministerstva zemědělství ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle zákona č. 142/1947 Sb. o opětném zabrání nemovitostí žalobce. K žádosti Ministerstva zemědělství byla v pozemkové knize učiněna poznámka zamýšleného převzetí a současně byla dne [datum] dána žalobci výpověď z hospodaření k [datum]. V protokole se mimo jiné uvádí, že jelikož právní předpoklady převzetí byly splněny a výpověď z hospodaření nabyla právní moci, nařizuje Ministerstvo zemědělství, aby veškerý lesní a rybniční majetek byl k [datum], k němuž byla výpověď z hospodaření dána, převzat státem. Z protokolu ze dne [datum] o převzetí části velkostatku [obec] bylo zjištěno, že stát převzal majetek žalobci patřící k dvoru v [obec] dnem [datum] k němuž byla dána výpověď. Pozemky, které žalobce (po změně žaloby) označil v žalobě, jsou totožné s pozemky uvedených ve shora předmětných smlouvách [číslo] [spisová značka], 4- [spisová značka], 5- [spisová značka]. Žalovaný 1) netvrdil (a tím spíše neprokázal) žádnou konkrétní skutečnost, kterou by bylo možno podřadit pod mimořádné či výjimečné okolnosti, kterými by mohlo být ospravedlněno prolomení blokačního ustanovení. 2. Žalovaný 1) ve věci uvedl, že žaloba není důvodná. Dále uvedl, že.k majetkové křivdě tvrzené žalobcem nedošlo v rozhodném období (od [datum] do [datum]). Žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 zák. [číslo] Sb, protože neutrpěl křivdu v důsledku skutečností uvedených v ust. § 5 zák.č. 428/2012 Sb. Dále uvedl, že v případě žalobce by došlo k rozporu s principem nemožnosti domáhat se dvojího uspokojení jediného nároku, tedy vydání pozemků, za něž žalobce již obdržel značně vysoké finanční odškodnění ze strany státu z důvodu nepřípustnosti jejich vydání žalobci, neboť tyto pozemky jsou do dnešní doby ve vlastnictví žalovaného 1), který na nich již 18 let nepřetržitě provozuje zemědělskou rostlinnou prvovýrobu. Dotčené pozemky představují pro žalovaného 1) jediný zdroj příjmů, když na těchto realizuje svou podnikatelskou činnost a jejich odebrání by tak pro něho mělo likvidační dopad. Navrhl zamítnutí žaloby. Je bez pochyb, že pozbytí sporných pozemků znamená vždy vážný zásah do podnikatelské činnosti žalovaného 1) s nepochybnými existenčními následky pro žalovaného 1), argumentace žalobce, že žalovaný 1) vlastní i jiné pozemky a že tedy pozbytí sporných pozemků nemůže žalovaného nikterak existenčně ohrozit, je zavádějící a nepravdivá. Jak je všeobecně známo z ekonomických a agrotechnických příruček plné hospodářské soběstatečnosti, (t. j. bez potřeby získávání dalších finančních zdrojů potřebných pro pokrytí hospodářských osobních nákladů podnikatele a jeho rodinných příslušníků), je možno ve vysoké kvalitě dosáhnout zemědělskou prvovýrobou na minimální výměře průměrné bonitní půdy od 350 – 400 ha u zemědělské půdy. Současná výměra žalobce poklesla v důsledku protiprávního odnětí cca 140 ha půdy v tomto sporu na pouhých cca 230 ha. 3. Žalovaný 2) k věci uvedl, dle judikatury Nejvyššího soudu lze prolomit blokační ustanovení § 29 zákona o půdě, pokud v konkrétní věci existují tak mimořádné (výjimečné) okolnosti případu, na jejichž základě bude na místě upřednostnit ochranu vlastnického práva do věrného nabyvatele před oprávněným zájmem církevní právnické osoby na restituci církevního majetku. Žalovaný 2) má za to, že tyto mimořádné okolnosti u žalovaného 1) splněny nejsou. Předně žalovaný 2) uvádí, že žalovaný 1) není dobrověrný nabyvatel nebo nedisponuje žádným nabývacím titulem předmětné pozemky. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení byly již předmětem řízení vedeného u Okresního soud Praha-západ pod sp.zn. [spisová značka]. [příjmení] Okresního státního zastupitelství [okres] směřovala proti [anonymizováno] fondu České republiky a J. [celé jméno žalovaného] a byla vedena za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaných [příjmení] kanonie premonstrátů na [anonymizováno] (žalobce v tomto řízení). Žalováno bylo na neplatnost smluv [číslo] [spisová značka], [číslo] [spisová značka], [číslo] [spisová značka]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] jimž bylo žalobě vyhověno a byla určena neplatnost všech výše uvedených převodních smluv. Rozsudek byl následně potvrzen a rozsudkem KS v [obec] jako soudu odvolacího. Dovolání, které podal žalovaný 1) bylo odmítnuto. I přes poučení soudu v tomto řízení žalovaný 1) neuvedl konkrétní tvrzení, které se týkají hospodářských výsledků, hospodařících subjektů, dopadu případného pozbytí do poměrů žalovaného 1), možnost dalšího podnikání zemědělství případě pozbytí předmětných pozemků. Žalovaný 1) nedotvrdil, ani konkrétní skutečnosti, které se týkají stran a ty při ztrátě těchto pozemků a tyto porovnat s konkrétními finančními možnostmi zisku na straně žalobce. Žalovaný 1) uváděl pouze nekonkrétní tvrzení a tyto ani nedoložil žádnými důkazy. Jen na okraj žalovaný 2) uvádí, žalovaný 1) je ve velkých pozemkovým vlastníkovi, který kromě pozemků v [obec] vlastní další desítky ha pozemků v sousedním katastrálním území. Lze konstatovat, že žalovaný 1) neunesl ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní a proto žalovaný 2 navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. 4. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem již dne [datum rozhodnutí] č. [číslo jednací] a to tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný 1) odvolání o kterém následně rozhodoval Krajský soud v Praze jako soud odvolací, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] rozhodnutí soud prvního stupně potvrdil. Proti rozhodnutí dovolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání o které rozhodl dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud České republiky č.j. [číslo jednací] tak, že rozsudkem zrušil jak rozsudek odvolacího soudu tak rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 5. Dovolací soud ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl:„ Nejvyšší soud v intencích výše odkazované judikatury, jež akcentuje význam ustanovení § 29 zákona o půdě jakožto nástroje zajištění„ materiálního podkladu“ pro naturální restituci historického majetku církví (srovnej opět především nález pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 9/07, bod 38), dovodil, že má-li být nakládání s věcmi podléhajícími ustanovení § 29 zákona o půdě posouzeno jako platné, musí tento závěr odůvodňovat okolnosti vskutku mimořádné povahy, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch poskytnutí právní ochrany osobám, na něž byly věci náležející původně církvím v rozporu se zákonem převedeny (viz mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jež obstálo i v rovině ústavněprávního přezkumu, když ústavní stížnost vůči němu směřující byla zamítnuta nálezem ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či jeho rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Mohlo by přitom jít např. o situaci, v níž by nezákonně převedené nemovitosti měly pro potenciální op