8 C 435/2019-275 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobci se žalobou původně domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] dále stavbě [adresa] postavené na pozemcích parc. [číslo] vše v kat. úz. a obci [obec]. V části předmětu řízení, konkrétně v požadavku na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům, bylo řízení již pravomocně zastaveno. Předmětem řízení zůstalo vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě [adresa]. 2. Žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví odůvodnili žalobci tím, že jsou spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, velikost jejich spoluvlastnického podílu ke stavbě je dohromady 3/6, 2. žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti 1/6 a oba žalovaní ve společném jmění vlastníky podíl o velikosti 1/3. Žalobci nadále nechtějí zůstávat se žalovanými ve spoluvlastnictví ke stavbě, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se žalovanými dohoda možná není, neboť vztahy účastníků nejsou ideální. Ve vztahu ke stavbě navrhli její reálné vertikální rozdělení, když mají za to, že velikost a vnitřní uspořádání toto rozdělení umožňují. 3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili, že je s podivem, že je žalobci před podáním žaloby o záměru podat žalobu neinformovali při běžném sousedském osobním styku, žádný pokus o smírné vyřešení věci neprobíhal. Dále se vyjádřili k historii vzniku spoluvlastnictví. K rozdělení domu, jak původně navrženo v žalobě, neměli žádné zásadní připomínky, poukázaly však na možné technické problémy spojené s jedinou elektrickou přípojkou, společným přívodem plynu apod. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] pro kat. úz. a obec Černošice soud zjistil, že všichni účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa], žalobci a 2. žalovaný jsou pak spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] na kterém předmětná stavba rovněž stojí ([list vlastnictví]). Žalobkyně a) je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ideální 1/3 ke stavbě [adresa] v kat. úz. [obec], žalobce b) je spoluvlastníkem s podílem o velikosti id. 1/6, žalovaní jsou vlastníky ve formě SJM podílu o velikosti 1/3 a 2. žalovaný sám vlastníkem podílu o velikosti 1/6 (výpisy z KN). 5. Žalobci se dopisem tehdejší právní zástupkyně obrátili na žalované s návrhem dohody o vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům i stavbě (dopis ze dne [datum]). 6. Ze sdělení Městského úřadu Černošice, stavebního úřadu ze dne [datum] soud zjistil, že z projektové dokumentace je patrné, že se konstrukčně v případě domu č. p [číslo] jedná o jednu stavbu, kterou není možné reálně rozdělit na dva samostatné rodinné domy. Stavba je napojena na jednu stavbu studny, jednu stavbu jímky na splaškové vody, jednu přípojku elektrické energie. Stavba byla povolena jako rodinný dům o dvou bytových jednotkách. V případě pozemků, dle územního plánu může být minimální velikost pozemku určeného pro hlavní stavbu menší než [číslo] m, pokud pozemek vznikl před rokem 2009, ovšem další dělení pozemku stavby hlavní na díly, například dle počtu bytů, je nepřípustné. Obdobné stanovisko sdělil příslušný stavební úřad k doplňujícím dotazům soudu sdělením ze dne [datum]. 7. Z odborného vyjádření Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky, které se mají stát společnými částmi nemovité věci, musí být ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, nikoliv ještě další osoby. Nemusí sice přesně odpovídat budoucím velikostem spoluvlastnických podílů na společných částech nemovité věci, vždy je však třeba, aby okruh spoluvlastníků každého pozemku, který se má stát společnou částí nemovité věci, odpovídal okruhu budoucích vlastníků jednotek. Vymezení společných částí nemovité věci by mělo být konkrétní, odpovídající skutečným poměrům v domě. 8. Ze schémat vyhotovených Ing. [jméno] [příjmení], geodetem – podnikajícím jako podnikatel – fyzická osoba s předmětem podnikání výkon zeměměřičských činností (výpis ze živnostenského rejsříku), bylo zjištěno prostorové uspořádání vznikajících jednotek ve všech podlažích budovy [adresa] v [obec]. 9. Z nedatovaného dopisu žalovaných odeslaného v roce 2023 byl zjištěn poslední mimosoudní návrh na dohodu se žalovanými a jeho parametry. 10. Další provedené listinné důkazy soud nerozebírá, když z nich pro část věci, která zůstala předmětem řízení, nebylo zjištěno nic podstatného, navíc historie vzniku spoluvlastnictví pro toto řízení nemá žádný vliv, stejně tak komunikace účastníků či jejich zástupců dokumentující pokusy o dohodu ve věci, proto ani všechny navržené listinné důkazy soud neprovedl. 11. V průběhu řízení žalobci změnili žalobu, respektive pouze procesní stanovisko – návrh způsobu vypořádání ve vztahu k vypořádání spoluvlastnictví k domu (v reakci na provedené důkazy), a to v souladu s rozhodnutím NS sp. zn. [spisová značka], kdy nově požadují rozdělení domu na bytové jednotky. 12. Ve vztahu k původnímu požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] s ohledem na nesouhlasná stanoviska - vyjádření Městského úřadu Černošice, odboru územního plánování ze dne [datum], a odborné vyjádření Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, vzali žalobci žalobu částečně zpět v části požadující zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemků parc. [číslo] v kat. úz. [obec]; nadále se domáhají pouze zrušení podílového spoluvlastnictví ke stavbě [adresa]. 13. Soud se souhlasem žalovaných řízení v příslušné části zastavil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 14. Žalovaní obecně neprotestovali proti vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stavbě [adresa] rozdělením na bytové jednotky, namítali však, že toto není možné dříve, než bude odstraněn problém bránící nezávislosti nově vzniklých jednotek spočívající v umístění přívodního elektrického kabelu přivádějícího elektřinu do jedné z jednotek v podlaze druhé z jednotek. Ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. však k tomuto tvrzení nenavrhli žádné důkazy – ani k umístění ani k možným problémům, když odkázali pouze na technickou normu ČSN 33 [číslo] ed. 3, která sama o sobě žádným důkazem o tvrzení žalovaných být nemůže. Tvrzení žalovaných neučinili žalobci nesporným; opak nelze dovozovat z pokusu žalobců o mimosoudní dohodu, kde nabízeli určitý finanční příspěvek na přeložku kabelu. 15. Až v závěrečném návrhu pak žalovaní začali navrhovat, aby soud dočasně odložil zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví o dva roky s tvrzením, že může vzniknout závažná újma žalovaným, přičemž mají za to, že v průběhu let se problém přívodního kabelu vyřeší, neboť mají informace, že v dané oblasti bude probíhat jiné vedení elektrického vedení. Dále uvedli, že kdyby zrušení nebylo takto odloženo, je na místě žalobu zamítnout, protože návrh přichází v nevhodnou dobu a k újmě jen jedné části spoluvlastníků. 16. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 17. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého spoluvlastníka soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 18. Podle § 1155 odst. 1 o. z. na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. 19. Podle § 1158 o. z. bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň se dvěma byty. 20. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. 21. Podle § 1165 o. z. (bytová) jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění. 22. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 23. Rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví vznikem bytového spoluvlastnictví může soud v zásadě jen za předpokladu, že se ve společné nemovitosti nacházejí alespoň dva byty (rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka]). 24. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou spor o zrušení a vypořád