4 C 133/2021-26 — Okresní soud v Rakovníku

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“). 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru, který na základě smlouvy ze dne [datum] o revolvingovém úvěru poskytla žalované společnost [právnická osoba], ze kterého žalovaná čerpala celkem částku [částka] a neuhradila jistinu ve výši [částka]. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. 3. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a požaduje částku [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť šlo o plnění poskytnuté bez právního důvodu. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. 4. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. Z provedeného dokazování zjistil soud níže popsané skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], obchodních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým limitem až do výše [částka] a žalovaná se zavázala jej spolu s úrokem se sazbou 8,5 % měsíčně a s poplatkem za čerpání úvěru splácet pravidelnými měsíčními splátkami. 7. Z potvrzení o provedené platbě, potvrzení„ loan application“ a deseti výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaná získala od společnosti [právnická osoba] částku [částka]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] a ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně příloh bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba] a ta poté na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 10. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., přičemž zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřiteli (poskytovateli spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté může věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 20. V posuzované věci soud na podkladě provedeného dokazování musí přisvědčit žalobkyni, že nebylo a nemohlo být jakkoli prokázáno řádné posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Nesplnění této povinnosti, pomocí které se mají vyvrátit veškeré pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet, zákon sankcionuje neplatností předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. zcela splatit poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Uzavřená smlouva o úvěru je tedy podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, a to i z důvodu, že nejen odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.), neboť zákonná povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání zprostředkovaně též společnost jako celek (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 21. Jestliže však právní předchůdkyně žalobkyně i přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku [částka], plnila podle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Žalovaná uhradila celkově částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Platí totiž, že na postupníka může přejít postoupená pohledávka z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající např. ze smlouvy o úvěru či o zápůjčce (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 22. Z těchto důvodů soud žalobě založené na tvrzení o plnění bez právního důvodu vyhověl a žalobkyni přiznal částku [částka], o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a žalobkyni ji doposud nezaplatila. Vzhledem k tomu, že je ve vztahu k vydání uvedeného bezdůvodného obohacení v prodlení (§ 1968 o. z.), vyhověl soud žalobě i ohledně požadovaných zákonných úroků z prodlení z této částky (k tomuto nároku srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a to od data splatnosti podle původní smlouvy, ve výši