6 C 79/2024-244 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou z , datum, se žalobci domáhají určení vlastnického práva pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území a obci , adresa, , jak je vyznačen v geometrickém plánu, který je připojen k tomuto rozsudku. Žalobu odůvodňují tím, že jednak mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť v katastru nemovitostí jako vlastník sporného pozemku je zapsána žalovaná, přestože fakticky na základě vydržení jsou vlastníkem žalobci. Žalobcům svědčí kupní smlouva z , datum, s tím, že byli přesvědčeni, že zakoupený pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, celé oplocené zahradě. Teprve v únoru 2015 se žalobci dozvěděli, že část oploceného pozemku směrem k silnici v šířce asi 1,8 m, je již součástí přilehlého obecního pozemku parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalované. Vzhledem k tomu, že z pohledu vydržení žalobci podmínku desetileté vydržecí doby nesplňují, započítávají si vydržecí dobu svých předchůdců, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , která nabyla nemovitosti na základě usnesení ze dne , datum, vydaného Okresním soudem v Mostě v dědickém řízení a dále i právního předchůdce , jméno FO, , který nemovitosti nabyl na základě usnesení v dědickém řízení ze dne , datum, . Žalobci uvádějí, že k vydržení vlastnického práva došlo nejpozději k , datum, , kdy uplynula desetiletá vydržecí doba, která započala dne , datum, . K vydržení dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., žalobci uvádějí, že všichni vlastníci pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, pozemek v hranicích staršího celistvého oplocení, které zde v době, kdy se ujali držby, již bylo postaveno, s tím, že měli za to, že pozemek, který koupili, respektive nabyli dědictvím, je v terénu vymezen stávajícím oplocením. Dále uvádějí, že oplocení směrem k silnici v celé své délce plynule v jedné linii navazuje na oplocení sousedních pozemků, kdy také zahrady těchto sousedů zasahují stejným způsobem na pozemek žalované. Dále dle sdělení sousedky paní , jméno FO, zůstává průběh oplocení stejný již od padesátých let dvacátého století. Poměr plochy sporného pozemku představuje pouhých 11,2 %. Žalovaná přitom v minulosti po dobu mnoha desetiletí nikdy držbu sporného pozemku nerozporovala, neužívala jej, nejsou zde vedeny ani inženýrské sítě apod. Dále žalobci argumentují mimořádným vydržením dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. s tím, že je na žalované, aby prokázala nepoctivý úmysl žalobců, popřípadě jejich právních předchůdců. Samotná skutečnost, že žalobci se v průběhu vydržecí doby dozvěděli, že jako vlastník sporného pozemku je v katastru nemovitostí vedena žalovaná, neznamená, že se stali držiteli v nepoctivém úmyslu. Aby žalovaná zabránila mimořádnému vydržení, musela by podle judikatury Nejvyššího soudu podat proti žalobcům žalobu, což však neučinila.2. K žalobě se žalovaná písemně vyjádřila v podání z , datum, , kde navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobci s ohledem na žádost zaslanou žalované již od roku 2008 vědí, že užívají část pozemku obce. Dále žalovaná namítá, že již právní předchůdkyně žalobců si musela být při prodeji domu žalobcům prostřednictvím realitní kanceláře vědoma, že připlocená část pozemku není jejím majetkem. Žalovaná s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, dále namítá, že užívaná část pozemku je pozemní komunikací, přičemž veřejný statek nelze vydržet. Žalovaná konečně namítá zjevně nepoctivý úmysl žalobců při mimořádném vydržení s tím, že pokud bezprostřední předchůdce držitele nebyl držitelem oprávněným, pak nelze započítávat do vydržecí doby držbu vzdálenějšího předchůdce. V bodě 5. písemného vyjádření žalovaná zmiňuje, že o odkupu předmětné části pozemku, který byl žalobcům přenechán jako výprosa, žalobci nechtěli ani slyšet. Žalovaná rovněž namítá, že sousedé žalobců vědí po celou dobu užívání, že užívají pro sebe cizí část pozemku, o čemž nepochybně museli informovat i žalobce. Žalovaná dovozuje, že žalobcům muselo být od počátku užívání zjevné, že užívají cizí pozemek a měli v úmyslu vetřít se lstí ve vlastnictví pozemku žalované, neboť se připravovali na převzetí předmětné části pozemků institutem mimořádného vydržení.3. V dané věci již soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , kde konstatoval, že poskytl poučení při ústním jednání konaném dne , datum, . Z důkazů provedených při tomto ústním jednání totiž vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobců , tituly před jménem, , jméno FO, nevěděla nic o tom, že by prodávala pozemek, který jí nepatří. Z její svědecké výpovědi vyplynulo, že v předmětném domě byla pouze párkrát, jednalo se o starší dům, s otcem neudržovala kontakty, se sousedy se vůbec nezná. Jmenovaná podotkla, že ze strany žalované obce jí nikdo nesdělil, že by prodávala pozemky, které jí nepatří. Rovněž realitní kancelář s ní žádné nesrovnalosti nekomunikovala, prodej proběhl standardním způsobem. Jmenovaná rovněž uvedla, že ani otec, když se vrátil z emigrace, jí nesděloval, že by svědkyně užívala pozemek, který jí nepatří. Stejně tak neměla žádnou pochybnost, že by dědila něco, co nepatří otci. K plotu, který ohraničuje předmětný pozemek, svědkyně uvedla, že tento tam měl již její otec.4. Stejně tak ani z výpovědi bývalého zastupitele žalované obce , jméno FO, nebyla potvrzena tvrzení žalované. Svědek uvedl, že nelze vyloučit, že předmětný plot zbudoval ještě někdo před otcem pana , jméno FO, . Rovněž potvrdil, že nezná dceru pana , jméno FO, mladšího. Neví ani nic o tom, že by prodávala předmětné nemovitosti žalobcům. Svědek se vyjádřil rovněž k tomu, že upozornil žalobce, že faktické hranice neodpovídají skutečně vytyčeným, k čemuž došlo někdy v roce 2016, 2017. Svědek rovněž uvedl, že žalobce 1) v březnu 2015 poslal dopis žalované obci, kde dovozoval, že předmětný pozemek je v jeho vlastnictví, přičemž navrhoval, aby se obec vzdala pozemku ve prospěch žalobce a). Obdobně rovněž vypovídala svědkyně , jméno FO, , sousedka žalobců, která uvedla, že plot určitě postavil pan , jméno FO, starší. Svědkyně uvedla, že neví nic o tom, že by někdo z vlastníků domu, kde nyní bydlí žalobci, chtěli škodit žalované obci tím, že si připlotí pozemek ve vlastnictví obce. Svědkyně potvrdila, že bývalý starosta svědkyni nikdy nekontaktoval s tím, že s jejich pozemky by bylo něco v nepořádku. Obdobně vypovídali jako svědci další sousedé Alena a , jméno FO, , z jejichž výpovědi vyplynulo, že ani oni nevěděli, že předzahrádky jsou problematické. Když uvedenou skutečnost zjistila paní , jméno FO, , žalobci tam bydleli více než dva roky. Svědkyně uvedla, že předmětný plot stavěla již paní , jméno FO, . Svědek , jméno FO, potvrdil, že předmětný plot byl na místě již za paní , jméno FO, , s plotem se nehýbalo. K dotazu soudu svědek uvedl, že ze strany obce ani od nikoho jiného nebyla zmínka o tom, že když žalobci kupovali předmětný dům, že by tam byla nějaká nepoctivost nebo nesrovnalost s pozemky. Dle svědka až když byla provedena digitalizace, tak se dozvěděl, že pozemek není jejich, a to na Katastrálním úřadě v , adresa, , což bylo v době, kdy už pět let na domě bydleli žalobci. Svědek dále uvedl, že v jejich bydlišti plot stavěli ještě jejich předchůdci. K výprose svědek uvedl, že je možné, že o to někdo tehdy žádal při vybudování plotu, k tomu se ale dneska zřejmě nedobereme.5. Soud poskytl žalované obci možnost prokázat svá sporná tvrzení, kdy při ústním jednání poskytl poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že má označit všechny důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, že žalobcům muselo být od počátku užívání zřejmé, že užívají cizí věc, a že měli v úmyslu vetřít se lstivě ve vlastnictví pozemku žalované obce.6. Žalovaná na dané poučení zareagovala písemným podáním z , datum, , kde navrhla již jen provedení dědických spisů , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále vznesla výhradu, že dle ustanovení § 3066 občanského zákoníku lze započítat vydržecí dobu nejvýše od roku 2009. Rovněž předestřela úvahu, že pravděpodobně mohl vydržet předmětnou část pozemku již , jméno FO, . Na druhou stranu si však žalovaná stále klade otázku, zda byl , jméno FO, v dobré víře, tj. zda splnil podmínky pro řádné vydržení.7. Z připojených dědických spisů Okresního soudu v Mostě vyplynulo, že pokud jde o dědické řízení po , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , právní předchůdkyně žalobců, se zúčastnila sepisu protokolu o předběžném šetření dne , datum, , kdy z tohoto protokolu není zřejmé, že by si byla vědoma, že připlocená předzahrádka předmětného domu nebyla ve vlastnictví , jméno FO, . Ve spise je obsažen znalecký posudek z 28. 08. 202 k ocenění rodinného domu č.p. 119 s příslušenstvím a pozemkem, kdy na straně 2. dole bodem 6 tohoto posudku se uvádí, že umístění nemovitosti je patrné z přílohy, založení nemovitosti je možné datovat od roku 1920. Je zde zmínka o tom, že ploty a vrata pocházejí z roku 1962. V rámci venkovních úprav je na straně 3. ohodnocen plot průčelí, vjezdová vrata, vstupní vrátka a ostatní plot. Ve znaleckém posudku není žádná zm