Ve věci bylo rozhodnuto na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení , částka, s příslušenstvím představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“).3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jako vlastník vozidla registrovaného v registru vozidel – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru 1 350 cm³ do 1 850 cm³, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , neměl v období od , datum, do , datum, , řádně uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěné 233 dní. Žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě předžalobní upomínkou dne , datum, . Ani poté žalovaný ničeho neuhradil.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 45 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a podle prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaný byl v období od , datum, do , datum, provozovatelem uvedeného vozidla a jelikož v rozhodném období neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem daného vozidla, vznikla mu za každý den porušení této povinnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu i paušální náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Vzhledem k včasné výzvě k úhradě má žalobkyně nárok na zaplacení celkem , částka, (, částka, *233 dní a , částka, jako paušální náhrada nákladů). Ke splnění této povinnosti byl žalobkyní vyzván, přičemž splatnost pohledávky nastala dnem , datum, . Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , která sestává ze soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky , částka, představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.6. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů, když neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).