Žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazeného příspěvku za provoz osobního automobilu reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.350 do 1.850 cm3 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinného ručení). Žalovaná takto provozovala vozidlo od 9. 8. 2024 do 7. 6. 2025 (tedy 303 dnů). Žalobci tím vznikl nárok na příspěvek ve výši 14.241 Kč, o který žalovanou upomněl prostřednictvím písemné výzvy. Žalobce dále požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.4. Soud zjistil, že žalovaná zakoupila předmětné vozidlo dne 4. 12. 2023 od , jméno FO, (viz kupní smlouvu na č. l. 26 soudního spisu), jenž byl zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla v registru silničních vozidel (viz výpis na č. l. 11). Žalovaná byla vyzvána k uhrazení příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, dopisem ze dne 31. 7. 2025, ve kterém byla stanovena splatnost příspěvku do 60 dnů od doručení, a který byl odeslán na adresu trvalého pobytu žalované (viz dopis s kódem doporučené zásilky na č. l. 4). Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu znovu před podáním žaloby (viz výzvu na č. l. 7 soudního spisu).5. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu.6. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 (tedy povinnosti pojištění odpovědnosti po dobu registrace vozidla, nebo po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo) a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 45 odst. 3 tohoto zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla tato povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel a výši náhrady nákladů je stanovena v § 5 a v § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. V projednávané věci činí denní sazba příspěvku 47 Kč, náhrada nákladů mimosoudního vymáhání pak 300 Kč. Příspěvek je podle § 46 odst. 2 téhož zákona splatný ve lhůtě nejméně třiceti dnů ode dne dojití výzvy provozovateli tuzemského vozidla.7. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.8. Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady řízení žalobce v celkové výši 2.615 Kč sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.