7 C 53/2026-30 – Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou uplatněnou u soudu dne 16. 1. 2026 zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalobce žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. 70168938 ze dne 21. 12. 2020, na základě které, se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 38 995 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila pouze 24 843 Kč a žalobce z důvodu porušením smluvních podmínek žalovanou od smlouvy odstoupil a po žalované uplatňuje zaplacení žalované částky sestávající z jistiny ve výši 16 252 Kč a smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč.Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce řádně posoudil schopnost žalované úvěr splácet, když zjistil, že žalovaná je svobodná bez vyživovacích povinností, je zaměstnání s příjmem ve výši 17 000 Kč měsíčně.Protože žalovaná byla k nařízenému jednání řádně předvolána a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Jak vyplývá ze shora uvedeného, shora uvedené smlouvy o půjčce byly uzavřeny za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, a proto soud věc posoudil dle ustanovení § 657 a násl. tohoto zákona.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. 70168938 uzavřené mezi žalobcem coby úvěrujícím a žalovanou coby úvěrovanou dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalované poskytl úvěr na zakoupení zboží Thermomix ve výši 38 995 Kč a žalovaná se zavázala žalobci tuto částku vrátit v 36 splátkách po 1 083 Kč.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z těchto závazků porušila, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatila. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalované zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané má žalobce právo dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Protože žalobce byl v řízení plně úspěšný, přiznal mu soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení ve výši 5 410 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 400 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby po podání žaloby a náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu (1 860 Kč a 450 Kč) a 21 % DPH ve výši 800 Kč.