86 C 38/2017-279 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 6. 11. 2017 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 99 578 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že je vlastníkem trafostanice č. [číslo] [číslo], odběrné [číslo] stojící na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný je bez souhlasu na tuto trafostanici napojen, odebírá el. energii pro svůj objekt na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a za tento odběr neplatí ani se nepodílí na nákladech nutných k provozu trafostanice. Proto se žalobkyně domáhá bezdůvodného obohacení za odebranou elektřinu od 28. 5. 2014 do 30. 9. 2017 a za užívání trafostanice od 22. 3. 2017 do 30. 9. 2017. Kromě objektu žalovaného je na trafostanici napojen také objekt [právnická osoba] [obec], [anonymizována tři slova] (dále jen [název]), které mělo do 30. 6. 2017 uzavřenou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, a proto platilo veškerou odebranou elektřinu z trafostanice. V mezidobí žalobkyně od [název] trafostanici koupila a uzavřela novou smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny. Za období od 1. 7. 2017 do 31. 7. 2017 vyúčtovala žalobkyně odběr elektřiny z trafostanice [název], které uhradilo odběr i za žalovaného. Od 1. 8. 2017 účtuje žalobkyně odebranou elektřinu [název] pouze ve výši, jakou se na odběru podílí a úhradu za žalovaného činí žalobkyně. Protože k rozvodům do haly žalovaného není zapojen podružný elektroměr, odhadla žalobkyně podíl žalovaného na celkovém odběru 15 % vzhledem k vyšším nároků na spotřebu ze strany objektu [název]. V hale žalovaného se topí, svítí, jsou zde kamery a wi-fi anténa. Vinařství svou pohledávku za žalovaným postoupilo žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 3. 2017 a 23. 8. 2017. Celkový dluh žalovaného za odběr elektrické energie od 28. 5. 2014 do 30. 9. 2017 činí 81 878 Kč. Dále se žalobkyně domáhala bezdůvodného obohacení, které spatřovala v tom, že se žalovaný nepodílí na nákladech za provoz a údržbu trafostanice. Tvrdila, že v obdobných případech, kdy je užívána cizí věc na základě dohody, hradí běžnou údržbu nájemce, kterému byla věc přenechána do užívání. Trafostanice přitom podle zákona č. 458/2000 Sb. vyžaduje pravidelnou revizi a údržbu. Protože se žalovaný na údržbě trafostanice nijak nepodílí, ačkoliv z ní odebírá elektřinu, vzniklo mu bezdůvodné obohacení ve výši 17 700 Kč, neboť žalobkyně k tomu vynaložila náklady ve výši 118 000 Kč, z čehož 15 % je právě 17 700 Kč, které žalovaný na úkor žalobkyně získal. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že od 1. 11. 2014 byl v jeho objektu instalován podružný elektroměr určený pouze pro odběr daného objektu. To proběhlo na základě jeho dohody s [název], konkrétně s panem ředitelem [příjmení]. Odběr elektřiny byl pouze minimální pro kamerový systém, a to pouze od 1. 11. 2014 do 15. 2. 2016, kdy odebranou elektřinu žalovaný zaplatil. Od té doby není elektřina pro potřeby objektu užívána a stav elektroměru se již nezměnil. Požadavek žalobkyně proto považuje za nedůvodný a má za to, že se jedná o zastrašování jeho osoby. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno dopisem ze dne 27. 3. 2017 a 18. 8. 2017, že [název] oznámilo žalovanému postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení. Tento notifikační úkon zakládá vůči dlužníkovi změnu věřitele jako osoby oprávněné přijmout plnění, a proto je žalobkyně oprávněna k podání žaloby. Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo také samotnou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 3. 2017 a 23. 8. 2017. 4. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující důkazy. 5. Podle kupní smlouvy ze dne 22. 3. 2017 zakoupila žalobkyně od [právnická osoba] [obec], [anonymizována tři slova] trafostanici č. [číslo] [_] stojící na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. 6. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalovaný od 28. 5. 2014 vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jejíž součástí je budova bez č. p. / č. e. 7. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] mezi žalobkyní jako odběratelem a [právnická osoba] jako dodavatelem byl sjednán závazek dodavatele dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalobkyně se zavázala odebranou elektřinu uhradit. Doba dodávky byla sjednána od 1. 7. 2017 do 31. 3. 2018 a cena činila 90 Kč/MWh bez DPH. 8. Ke zjištění množství dodané elektřiny do odběrného místa [adresa], a její ceny v době od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015 byly předloženy faktury společnosti [právnická osoba], vystavené [název] (dříve [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno]). Fakturami za období od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016 vyúčtovala [název] dodanou elektřinu společnost [právnická osoba], a od 1. 4. 2016 do 31. 7. 2019 společnost [právnická osoba] Z faktur je patrné množství dodané elektřiny a její cena. K porovnání spotřeby v době od října 2017 do července 2018, kdy již byl žalovaný od odběru elektřiny odpojen, předložila žalobkyně faktury od dodavatele [právnická osoba] 9. Fakturou č. VFA1170202 ze dne 30. 9. 2017 byly žalobkyni vyúčtovány provedené elektromontážní práce v areálu [obec] v ceně 118 000 Kč. 10. Fakturou č. 1800000007 ze dne 29. 2. 2016 byla ze strany [název] vyúčtována žalovanému odebraná elektrická energie ke dni 15. 2. 2016 v ceně 1 675 Kč (spotřeba 676 kWh à 2, 477 Kč včetně DPH). Podle příjmového pokladního dokladu zaplatil žalovaný dne 22. 2. 2016 [název] částku 1 675 Kč. Jako účel platby je uvedeno přeúčtování elektřiny. 11. Návrhem na uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 8. 8. 2018 byla žalobkyně oslovena [právnická osoba] [_] z důvodu požadavku umístění kabelu NN za účelem připojení žalovaného k distribuční soustavě. 12. Z protokolu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. 10. 2018 o hledání haly žalovaného umístěné na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] vyplývá, že hala je plechová, obdélníkového tvaru, o velikosti cca 1 000 m2. V jejím okolí se nenacházely žádné zemědělské stroje ani jiná zařízení. Hala měla celkem troje vstupní dveře, ke vchodu se využívaly pouze jedny. Ostatní dveře byly zabezpečeny zevnitř pomocí dřevěné laťky. Na hale byly nainstalovány kamery, a to na každém jejím rohu, u vstupních vrat a z venkovní strany protějších vstupních dveří. Jedna kamera se nacházela také uvnitř haly. Hala vypadala starší, neudržovaná. Uvnitř haly se na obou jejích stranách nacházely zemědělské stroje – bagr, kombajn, dále dvě dodávky, tři nákladní automobily a osobní automobil. Podlaha, místy tvořena trámy, byla pokryta pískem a hlínou, jež místy tvořily hromady. Hala zřejmě slouží k uskladnění zemědělských strojů a zemědělských zařízení. V hale se dále nacházel funkční agregát. Při vstupu do haly se po pravé straně nacházela plechová buňka, která však byla uzavřena visacím zámkem a zajištěna železnou lištou. Tuto buňku žalovaný odmítl otevřít s odkazem na skutečnost, že buňka není jeho a že od ní nemá klíče. Celkový vzhled haly působil neuspořádaným dojmem. Uvnitř se nacházely také židle, palety, dřevěné trámy, poházené kanystry, volně poházené kabely, pracovní nářadí a další materiál. V hale naproti vstupních dveří se nacházelo osvětlení, které bylo ovšem odpojeno od přívodu elektrické energie. Po skončení ohledání předmětné haly a jejího okolí právní zástupce žalobce uvedl, že se žalovaný v průběhu ohledání choval neurvale, neumožňoval přístup do haly, nerespektoval pokyny soudu a odmítl zodpovědět otázky právního zástupce žalobce i otázky soudu. 13. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaný za ním přišel, když pracoval jako ředitel ve [název] [obec]. Potřeboval elektriku, asi kvůli kamerám. V té době byla elektřina po celém areálu. Vinařství nemělo problém s tím, aby elektřinu využíval. Žalovaný si měl zřídit podružný elektroměr, což udělal. Elektroměr byl umístěn mimo halu v místnosti tzv. velína. Bylo domluveno, že podle toho, kolik elektřiny odebere, tolik zaplatí [název], které mělo vlastní transformátor. Žádnou smlouvu neuzavřeli, měli pouze ústní dohodu, kdy svědek jednal za [název]. Způsob užívání haly žalovaným není svědkovi přesně znám, ale zřejmě tam jsou skladovány nějaké věci. Dříve elektřina v hale sloužila zřejmě na ovládání ventilátorů a jeřábů. Spotřeba žalovaného nebyla velká. Dohoda byla uzavřena na jeden rok. Kdy přesně byla uzavřena, svědek neví. Žalovaný za odebranou elektřinu zaplatil v hotovosti na pokladně. Pak se pokazila trafostanice a žalovaný řekl, že elektřinu již odebírat nepotřebuje. Podle svědka tím, že se porušila trafostanice, byla elektřina do celého areálu odpojena. Po roce a půl tedy bylo ze strany žalovaného ukončeno odebírání elektřiny. Na ceně se domluvili tak, že co platí za elektřinu [název], to bude platit i žalovaný. Množství odebrané elektřiny svědek zjistil z odečtu podružného elektro