10 C 187/2022-55 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byly peněžité nároky žalobkyně, které budou popsány níže. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa]. Dne 7. 1. 2022 původní věřitel a žalobkyně uzavřeli smlouvu o postoupení mj. předmětných pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně konkrétně požadovala po žalované zaplacení 42 720 Kč s úrokem ve výši 6 019,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 2 021,25 Kč, s úrokem ve 24,57% ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené dne 24. 1. 2020 poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit sjednaným způsobem, spolu s úrokem za dobu půjčení (60 týdnů) ve výši 6 000Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč, a konečně částku 720 Kč jako životní pojištění. Žalovaná neplnila sjednaný režim splátek, podle něhož měla platit 60 splátek po 912 Kč týdně počínaje 31. 1. 2020, poslední splátku měla zaplatit 19. 3. 2021. Dle článku 1.4 Smlouvy vznikl věřiteli vzhledem k neuhrazení úvěru do konečného data splatnosti (19. 3. 2021) nárok na úrok z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 24,57% ročně. Žalovaná uhradila celkem (a s poslední platbou k datu 16. 10. 2020) 12 000 Kč (zohledněno věřitelem na úrok za dobu řádného trvání Smlouvy – 6 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 100 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 735,85 Kč a na pojištění ve výši 164,15 Kč). Žalobkyně tak tvrdila, že ke dni postoupení pohledávky 7. 1. 2022 činil dluh žalované z titulu Smlouvy částku 30 000 Kč na jistině, na úroku z úvěru po dobu řádného trvání smlouvy šlo o nulovou hodnotu (viz výše – úrok zaplacen částkou 6 000 Kč), na poplatku za administrativní činnost 2 900 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso 9 264,15 Kč, dále šlo o dlužný poplatek na životní pojištění 555,85 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni nebylo ze stany žalované již ničeho uhrazeno. V řízení tak žalobkyně uplatnila částku 42 720 Kč (dle jejího tvrzení 30 000 Kč jako jistina úvěru, 12 720 Kč jako„ dlužné úhrady za služby“ zahrnující dle žalobkyně jak poplatky za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a životní pojištění – v částkách výše uvedených a dlužných shodně k datu poslední úhrady ze strany žalované 16. 10. 2020). Dále žalobkyně uplatnila příslušenství - kapitalizované úroky 6 019,65 Kč (úrok 24,57% ročně z dlužné jistiny 30 000 Kč od 20. 3. 2021 do data postoupení pohledávky 7. 1. 2022) a kapitalizované úroky z prodlení 2 021,25 Kč (ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny 30 000 Kč od 20. 3. 2021 do data 7. 1. 2022). K těmto částkám požadovala také přisoudit úroky z úvěru 24,57% ročně a úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně – vždy z dlužné jistiny 30 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla nečinná. 3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalované (resp. i následně v průběhu řízení u žalobkyně) bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 29. 11. 2022, č. j. 10 C 187/2022-15 a ze dne 13. 2. 2023, č. j. 10 C 187/2022-30. Jimi byly totiž účastnice vyzvány, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřily, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byly upozorněny, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti. 5. Podle písemné Smlouvy soud zjistil, že byla žalovanou jako zákazníkem a [jméno] [příjmení] za původního věřitele podepsána dne 24. 1. 2020, žalované se na základě ní mělo dostat spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč, přičemž podle obsahu Smlouvy žalovaná potvrdila svým podpisem, že uvedenou částku převzala v hotovosti při podpisu předmětné smlouvy. Žalovaná převzala závazek vrátit tuto částku a úrok z úvěru ve výši 6 000 Kč, dále odměnu za administrativní činnost 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 720 Kč. Uvedené částky měla žalovaná splácet v týdenních splátkách po 912 Kč, počínaje 31. 1. 2020, s poslední splátkou ke dni 19. 3. 2021. Podle článku 7.2 předmětné Smlouvy, konkrétně dle připraveného formulářového textu, který ostatně tvořil zcela převažující část vyhotovení smlouvy, měla žalovaná potvrdit, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od žalované, které jsou obsahem Karty zákazníka a o kterých měla žalovaná prohlásit, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. 6. Z obsahu vyhotovení listiny„ Karta zákazníka“ bylo soudem zjištěno, že ji podepsala dne 22. 1. 2020 (2 dny před uzavřením Smlouvy) žalovaná i shora uvedená zástupkyně původního věřitele. Karta představovala připravený formulář pro doplňování individuálních údajů konkrétního dlužníka (zákazníka). V pasáži ohledně zdrojů hlavních příjmů bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u konkrétně označeného zaměstnavatele. Podle zjištění soudu sice u tohoto zaměstnavatele žalovaná skončilas pracovní poměr již v listopadu 2019, avšak podle doplněných tvrzení a důkazů žalobkyně bylo soudem zjištěno, že ohledně následujícího zaměstnavatele žalované měl předchůdce žalobkyně k dispozici dohodu o provedení práce, resp. 2 takové dohody, dokládající jejich trvání od 1. 4. do 30. 6. 2020. Dále měl předchůdce žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalobkyně, dokládající její příjmy, které žalovaná prezentovala v kartě zákazníka v částce 18 560 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze 7. 1. 2022 žalobkyně prokázala, že na ni přešly pohledávky za žalovanou z titulu výše uvedené Smlouvy. Tato okolnost vyplývá nejen ze smlouvy o postoupení pohledávky, nýbrž i z její přílohy v podobě seznamu dlužníků, v němž figuruje i jméno a příjmení, datum narození žalované a číslo Smlouvy, taktéž celková výše pohledávek. Shodného dne 7. 1. 2022 pak původní věřitel žalované vystavil oznámení o postoupení pohledávky z předmětné Smlouvy, uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem, uvedl konkrétně, že byly postoupeny na žalobkyni. 8. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouze