6 C 15/2023-27 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 13. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 20 050 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 26. 5. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce částky 10 000 Kč, kterou zaslala žalovanému na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem 3 250 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného a jeho totožnost skenem dokladu totožnosti a platbou korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je informace o jméně a příjmení majitele účtu, na který je následně výpůjčka vyplacena. Samotná smlouva je podepsána elektronicky, a to PIN kódem, který je zaslán na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaný dosud nic nezaplatil a dluží 13 250 Kč na jistině a poplatku, 2 500 Kč na poplatku za odeslané upomínky a 4 300 Kč na smluvní pokutě. 2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Smlouvou ze dne 26. 5. 2021 podepsanou ze strany žalovaného jako dlužníka PIN kódem se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit s poplatkem 6 000 Kč do 25. 6. 2021. Dále bylo dohodnuto, že žalobkyně má právo na poplatek za odeslání písemné upomínky ve výši 500 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. 4. Upomínkami ze dne 2. 7. 2021, 9. 7. 2021, 16. 7. 2021, 25. 7. 2021 a 9. 8. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ihned. 5. [právnická osoba] ze dne 23. 6. 2023 je doloženo, že vlastníkem a disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a dne 26. 5. 2021 byla na tento účet zaslána částka 10 000 Kč s poznámkou [právnická osoba] [anonymizováno]. 6. Z předložených listin žalobkyně dovozuje, že s žalovaným dne 26. 5. 2021 uzavřela smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila důkazy k tomu, že smlouvu o poskytnutí úvěru skutečně uzavřel žalovaný dálkovým způsobem a nebylo doloženo odeslání ověřovací platby, které by bylo provedeno z účtu žalovaného, na který byla následně odeslána zápůjčka. Takové ověření by soud považoval za hodnověrné, neboť je založeno na premise, že k účtu má přístup skutečně pouze žalovaný, čímž je dostatečně určena jednající osoba podle § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Je poté v dispozici jednající osoby, jaký telefonní kontakt uvede pro zaslání autorizovaného PIN kódu, který slouží k ověření jeho vůle uzavřít smlouvu v konkrétním znění a lze ho považovat za jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, za předpokladu systematického a posloupného provádění záznamů o právních jednáních chráněných proti změnám podle § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Jestliže však není totožnost dlužníka na počátku procesu uzavírání smlouvy najisto postavena, nelze jeho totožnost dovozovat pouze ze skutečnosti, že své údaje zadá do webového rozhraní a uvede telefonní kontakt, který může patřit komukoliv. Odeslání platby na určitý účet rovněž nedává záruku, že smlouvu uzavřel právě vlastník účtu, neboť se jedná pouze o určení platebního místa, které s osobou uzavírající smlouvu nemusí vůbec souviset. Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že PIN kód ke smlouvě připojil právě žalovaný, přičemž smlouva vyžaduje písemnou formu podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Protože podle § 561 odst. 1 o. z. platnost smlouvy vyžaduje, aby smlouva obsahovala podpis jednajícího a v daném případě není jednoznačně prokázáno, že prostý elektronický podpis ke smlouvě připojila osoba ve smlouvě uvedená, dospěl soud k závěru o neplatnosti předložené smlouvy o zápůjčce. Výplatou částky 10 000 Kč dne 20. 12. 2019 na účet č. [bankovní účet] proto vzniklo na straně majitele účtu bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z., přičemž podle zprávy bankovního ústavu je majitelem a disponentem účtu žalovaný. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl, neboť k ujednání o poplatcích a smluvní pokutě nelze pro neplatnost smlouvy přihlížet. 7. Úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na neplatnost smlouvy nenastala splatnost zápůjčky dle smlouvy, ale je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Dopisem ze dne 2. 7. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění dluhu ihned. Podle § 573 o. z. platí domněnka, že upomínka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 9. 7. 2021, kdy nastala splatnost dluhu. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 10. 7. 2021 do zaplacení a ve zbytku požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Oba účastníci byli v řízení úspěšní stejným dílem, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.