6 C 147/2023-32 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 12 460,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 20. 4. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) a Sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách vždy do 15. dne v měsíci podle výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání, jejichž konkrétní výše byla uvedena v měsíčním vyúčtování. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, čímž došlo k zesplatnění úvěru ke dni 26. 9. 2022 Ke dni podání žaloby činil dluh na splátkách 2 830 Kč, na jistině 8 639,08 Kč, na smluvní pokutě 283 Kč, na úroku z prodlení 58,18 Kč a na poplatcích za upomínky 650 Kč.2. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska a na území ČR má hlášen trvalý pobyt. S ohledem na tento mezinárodní prvek sporu soud posuzoval svou pravomoc k rozhodnutí ve věci podle Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“). Protože půjčka poskytnutá žalovanému nebyla účelově vázána, neuplatní se ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. a), b) Nařízení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 32 Cdo 1826/2011). Na danou věc přesto dopadá spotřebitelská úprava podle ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. c) Nařízení, když smlouva o půjčce byla uzavřena na území ČR, kde měl žalovaný v době uzavření smlouvy bydliště a věřitel zde provozoval podnikatelskou činnost. Podle čl. 18 odst. 2 Nařízení pak může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Protože žalovaný má bydliště na území ČR, jsou zdejší soudy oprávněné k rozhodnutí ve věci.3. Podle čl. 6 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), bez ohledu na odstavec 1 si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky odstavce 1. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak použila. V čl. 8.4 Smluvních podmínek bylo mezi účastníky dohodnuto, že smlouva se řídí českým právním řádem, a proto rozhodným právem pro posouzení věci je český právní řád.4. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil.Provedené důkazy5. Smlouvou č. , hodnota, uzavřenou mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem se strany dohodly na poskytnutí úvěru ve výši 26 998 Kč k zakoupení spotřebního zboží. Současně bylo touto Smlouvou sjednáno poskytnutí bezúčelového úvěru prostřednictvím kreditní karty s tím, že výše úvěrového rámce bude stanovena po vyhodnocení schopnosti splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně (dále jen OP) a Sazebník poplatků. Poskytnutý bezúčelový úvěr se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách ve výši dle čl. 13.2 OP. Za každou neuhrazenou měsíční splátku tvořenou splátkou jistiny, úroku, pojistného poplatku (bylo-li sjednáno placené pojištění) a poplatků za služby, které byly v daném období využity, byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. Smlouva je ze strany žalovaného podepsána SMS kódem s datem 20. 4. 2019.6. Z historického výpisu vyplývá, že žalovaný průběžně úvěr čerpal počínaje dnem 29. 1. 2020. Dohodnuté splátky nehradil a dluží na splátkách 2 830 Kč, na jistině 8 639,08 Kč, na úroku z prodlení 58,18 Kč, na smluvní pokutě 283 Kč, na poplatku za zesplatnění 200 Kč a na poplatcích za upomínky 450 Kč. Celkem 12 460,26 Kč.7. Aktivace a obdržení kreditní karty žalovaným je doložena zvukovou nahrávkou žalobkyně. Na nahrávce byla ověřena totožnost žalovaného a jeho souhlas s aktivací karty.8. V souvislosti s nehrazením splátek byly žalovanému zaslány 3 upomínky k zaplacení dlužné částky dne 26. 5. 2022, 26. 6. 2022 a 26. 7. 2022.9. Dle Sazebníku poplatků činí poplatek za odeslání upomínky 150 Kč, sankční platba při předčasné splatnosti úvěru 200 Kč a smluvní pokuta 10 % z dlužné splátky.10. Dopisem ze dne 26. 9. 2022 žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru vyzvala žalovaného k úhradě celého zůstatku úvěru ve výši 12 447,23 Kč do 20 dnů od data vystavení výzvy.Právní a skutkové zhodnocení věci11. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dálkovým způsobem uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla ze strany žalovaného podepsána zasláním autorizovaného PIN kódu, který slouží k ověření vůle dlužníka uzavřít smlouvu v konkrétním znění, a proto ho lze považovat za jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, za předpokladu systematického a posloupného provádění záznamů o právních jednáních chráněných proti změnám podle § 562 odst. 2 o. z. Žalovaný čerpaný úvěr nesplácel řádně a včas a nezaplatil nejméně tři splátky v celkové výši 2 830 Kč, čímž vzniklo žalobkyni právo na zesplatnění úvěru podle čl. 16.2 OP. Dlužná jistina úvěru ke dni zesplatnění činila 8 639,08 Kč. V souvislosti s prodlením s úhradou splátek byly žalovanému zaslány 3 upomínky à 150 Kč k zaplacení dlužné částky. Na poplatcích tak žalovaný dluží 450 Kč. V souladu s čl. 16.1 OP a Sazebníkem byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta 283 Kč (10 % z dlužných splátek) a dále sankční platba při předčasné splatnosti úvěru ve výši 200 Kč. Protože žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že by dluh uhradil, soud žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.).16. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Věřitel vycházel z příjmů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil výplatními páskami a lustrací v příslušných databázích. Při zohlednění příjmů a výdajů a sjednané výši splátky úvěru neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet.17. O nákladech řízení soud rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o.s.ř. Žalobkyně měla