42 C 249/2021-35 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 33 920 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53-pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j 07.10.2009. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 3 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 820 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z Jistiny ve výši: 20 000 Kč a Souhrnného poplatek (kapitalizovaný úrok) ve výši: 10 820 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem Žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum], k tomu prosím vizte čl. XV. odst. 15.3 in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, k tomu prosím vizte čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 14.09.2018. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp.zn. 0 Spr 1386/2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku č. 54954. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12.04.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu)“ 2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání nedostavila, omluvila svou nepřítomnost a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně při ústním jednání před soudem uvedla, že v mezidobí nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci, nedošlo k úhradě dlužné částky, byť z části. 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 20 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Při splatnosti závazku v 53 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle všeobecných obchodních podmínek ke Smlouvě 206,8 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 27.1.2020 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 11 700 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z předžalobní upomínky datované dnem 12.4.2021 a z příslušného podacího lístku ze dne 14.4.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující postupovanou pohledávku za žalovanou včetně Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (společnosti [právnická osoba]) ze dne [datum] s dokladem o odeslání oznámení ze dne 23.7.2015 a s potvrzením o úhradě ceny za postoupené pohledávky. Soudu bylo dále předloženo Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele ([právnická osoba] [anonymizováno]) ze dne [datum] s dokladem o odeslání oznámení ze dne 19.9.2018. Z těchto listin soud dovodil, že žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace ke sporu, když žalobkyně doložila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele - společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno] a z této společnosti dále na žalobkyni. Obě postoupení pohledávek byla žalované prokazatelně oznámena. 4. Vzhledem k tomu, že Smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření Smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z relevantních ustanovení tehdy platného a účinného zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a z příslušných ustavení upravujících smlouvu o půjčce, viz § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“), tedy:„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Souhrnný poplatek sjednaný ve Smlouvě považuje soud za úrok. V souladu s ustanovením § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Analogicky dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 cdo 3516/2009 ze dne 26.5.2011 smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je právě úrok a jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky a tedy úrok, je svou výší zjevně nepřiměřené. Celkový souhrnný poplatek činí cca 69,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 53 týdnů (cca 12 měsíců), celkové roční náklady spotřebitelského činí dle Smlouvy 206,8 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2008 pohybovala na úrovni 13,92 %, tuto sazbu úrok ve formě souhrnného poplatku sjednaný mezi účastníky převyšuje 4krát. Soud zároveň od