23 C 70/2019-352 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 5. 2019 domáhala na žalovaném 1. a žalované 2. zaplacení částky 375 272 Kč s příslušenstvím, a to konkrétně částky 80 989 Kč jako bolestného a částky 294 283 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že v důsledku jejího pádu na komunikaci ve vlastnictví žalovaného 1., konkrétně na rozhraní komunikace nacházející se na pozemku par. [číslo] (ulice [ulice]) a pozemku par. [číslo] ([ulice]), oba v k. ú. [obec], zakopla o vyčnívající dlažební kostky, jež nebyly pro běžného chodce při běžné chůzi viditelné a žalobkyně tak nemohla výskyt těchto kostek nikterak předpokládat či na něj účinně reagovat a upadla. V důsledku tohoto pádu žalobkyně utrpěla zranění dislokované tříštivé zlomeniny hlavičky radia vlevo, tržné rány nosu 12 x 2 mm, odřeniny 5 x 5 cm na čele vpravo, zhmoždění ramene a paže vlevo, zhmoždění ruky, konkrétně dlaní vpravo i vlevo a odřeniny obou kolenních kloubů, která si vyžádala dlouhodobé léčení a rehabilitace. Žalobkyně měla za to, že za tímto pádem způsobené zranění odpovídá žalovaný 1., neboť vzdor svým povinnostem specifikovaným v ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nezajistil„ řádnou a včasnou opravu komunikace ve svém vlastnictví.“ Žalobkyně však následně uvedla, že osobou pasivně legitimovanou je v projednávané věci v souladu s ustanovením § 27 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, také žalovaná 2., a to jako osoba odpovědná za správu předmětné komunikace, kde došlo k úrazu žalobkyně. Žalovaný 1. pak vystupuje jako„ zákonný ručitel“ žalované 2. Závěrem své žaloby proto žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem tak, že žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku žalobkyni uhradit částku ve výši 375 272 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 4. 2019, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného. Žalobkyně rovněž navrhla, aby o náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žalovaný 1. a žalovaná 2. jsou povinni žalobkyni tyto náklady řízení nahradit, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, přičemž plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného. 2. Žalovaný 1. ve svých vyjádřeních k žalobě opakovaně navrhoval její zamítnutí, neboť měl za to, že žalobkyně nejprve dostatečně nespecifikovala a následně ani neprokázala místo jejího úrazu. V řízení tak nebylo prokázáno, kde skutečně k avizovanému pádu žalobkyně došlo, a co bylo jeho příčinou, neboť v této souvislosti provedené důkazy, jakož i vyjádření samotné žalobkyně, jsou ve vzájemném rozporu, popř. nemají potřebnou vypovídací hodnotu. Navíc žalobkyní avizovaná existence vyvrácených dlažebních kostek, které měly být údajnou příčinou jejího pádu, nenaplňuje pojem tzv. závady ve schůdnosti komunikace ve vlastnictví žalovaného 1., s níž pouze lze spojit jeho případnou odpovědnost za újmu žalobkyně. Žalobkyní vytýkaný stav komunikace nebyl pro ni nepředvídatelný, neboť údajné místo pádu bylo v blízkosti jejího bydliště a žalobkyně stav komunikace dostatečně znala, avšak tomuto stavu své jednání nikterak nepřizpůsobila. Žalovaný 1. dále uvedl, že prostřednictvím smlouvy o dílo pověřil správou a údržbou komunikací ve svém vlastnicí žalovanou 2. 3. Žalovaná 2. ve svých vyjádřeních k žalobě shodě jako žalovaný 1. opakovaně navrhovala její zamítnutí, přičemž taktéž obdobě jako žalovaný 1. zdůraznila, že nebylo prokázáno místo, (a to včetně závady ve schůdnosti), kde mělo dojít k pádu žalobkyně. Žalovaná 2. pak měla rovněž za to, že s ohledem na žalobkyní tvrzený stav komunikace, přehlednost úseku a znalost místních poměrů, by nebyl naplněn ani předpoklad tzv. závady ve schůdnosti, z kterého by bylo možno dovozovat na případnou odpovědnou žalované 2. za újmu na zdraví způsobenou pádem žalobkyně. Žalovaná 2. měla navíc za to, že kontroly a údržbu komunikací ve vlastnictví žalovaného 1. prováděla řádně a pravidelně. 4. Dne 27. 9. 2019 na návrh žalovaného 1. vyslovila společnost [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], svůj souhlas se vstupem do předmětného řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. 5. Vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. se k žalobkyní vznesenému nároku opakovaně vyjadřovala obdobně jako žalovaný 1. a žalovaná 2., včetně návrhu na jeho zamítnutí, kdy navíc rozporovala vyčíslení žalobkyní požadované náhrady újmy, a to konkrétními námitkami proti znaleckému posudku vypracovaným [titul] [příjmení]. 6. Rozsudkem ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 C 70/2019-180, Okresní soud v Sokolově rozhodl ve výroku I. tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku ve výši 75 054,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho zaniká povinnost druhého z nich. Výrokem II. byla žaloba o 300 217,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. do 15. 4. 2019 z částky 375 272 Kč a od 16. 4. 2019 do zaplacení z částky 300 217,60 Kč, zamítnuta. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto, že žalovaní a vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. jsou povinni nahradit žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 38 701,92 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z nich zaniká povinnost druhého z nich. Konečně výrokem IV. bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni nahradit státu prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek 3 753 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. Proti tomuto rozsudku podali všichni účastníci i vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. odvolání. 8. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 4. 2020, č. j. 13 Co 45/2020-239, rozhodl tak, že rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 10. 2019, č. j. 23 C 70/2019-180, zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Stěžejním důvodem pro uvedené rozhodnutí byla skutečnost, že soud prvního stupně v rozporu se zákonem provedl ústní jednání v nepřítomnosti vedlejší účastnice na straně žalovaného 1., a proto bylo nutné provést celé dokazování znovu, a to při zachování procesních práv této vedlejší účastnice. 9. Rozsudkem ze dne 9. 9. 2020, č. j. 23 C 70/2019-258, Okresní soud v Sokolově po opětovně provedeném dokazování, znovu rozhodl tak, že výrokem I. uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku 75 054,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 4. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že plněním jednoho zaniká povinnost druhého z nich. Výrokem II. byla žaloba o 300 217,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 5. do 15. 4. 2019 z částky 375 272 Kč a od 16. 4. 2019 do zaplacení z částky 300 217,60 Kč, zamítnuta. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto, že žalovaní a vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. jsou povinni nahradit žalobkyni prostřednictvím jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 38 701,92 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z nich zaniká povinnost druhého z nich. Konečně výrokem IV. bylo rozhodnuto, že žalovaní jsou povinni nahradit státu prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek 3 753 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Také proti tomuto rozsudku podali všichni účastníci i vedlejší účastnice na straně žalovaného 1. odvolání. 11. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 5. 2021, č. j. 13 Co 13/2021-287, rozhodl tak, že rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 9. 2020, č. j. 23 C 70/2019-258, zrušil a věc vrátil tomuto okresnímu soudu k dalšímu řízení. Jako stěžejní důvody pro toto své rozhodnutí soud druhého stupně uvedl, že v řízení nebylo stále najisto postaveno ani prokázáno místo pádu žalobkyně, přičemž důkazní břemeno ohledně prokázání tohoto místa pádu leží právě na žalobkyni. Krajský soud napadenému rozhodnutí dále vytkl, že v rozsudku nebyl popsán, hodnocen ani vyložen popis okolností, za nichž ke škodě na zdraví žalobkyně došlo, ani případná závada ve schůdnosti či možné spoluzavinění žalobkyně. Mezi dalšími nedostatky napadeného rozsudku pak byla uvedena absence příslušného poučení účastníků soudem, nedostatečné vypořádání se soudu s relevantní judikaturou či neprovedení některých účastníky navržených důkazů. 12. Ve věci se proto dne 7. 3. 2022 a 2. 5. 2022 konala před Okresním soudem v Sokolově další ústní jednání. 13. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. 14. Z lékařské zprávy [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ [právnická osoba]“), soud zjistil, že žalobkyně byla dne 8. 5. 2016 v 15:33 hodin ambulantně ošetřena ve zdravotnickém zařízení [anonymizována tři slova], a to pro mnohočetná drobná poranění končetin, na čele a nose, přičemž provedeným vyšetřením nebylo možné jednoznačně vyloučit ani traumatické změny levé horní končetiny. Jako příčinu svého zranění žalobkyně uvedla pád na chodní