10 C 381/2022-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 2. 11. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky a sazebník. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč s možností postupného čerpání, úvěr byl splatný 2. 12. 2021. Žalovaný si sjednal volitelné služby – poplatek za službu klidné spaní 220 Kč, za službu [anonymizováno] ve výši 165 Kč a za informační SMS servis 58 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru činil 3 250 Kč. Žalovaný požádal o odklad splatnosti o 56 dní, splatnost úvěru nastala dnem 27. 1. 2022. Žalovaný zaplatil celkem 7 041 Kč Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalobkyně uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě poskytnutých informací žalovaným o jeho příjmech a výdajích, počtu členů domácnosti, ověřila, že žalovaný nemá exekuci, neprochází insolvenčním rejstříkem. Žalovaný nesplnil svou povinnost, dostal se do prodlení s úhradou dne 28. 1. 2022. Na upomínky nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit 16 693 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení od 28. 1. 2022, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 16 693 Kč od 28. 1. 2022 do 27. 4. 2022 jako smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 910 Kč. 2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] zjistil, že byla uzavřena dne 2. 11. 2021 prostředky komunikace na dálku na základě žádosti žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, jak bylo zjištěno z přehledu bankovních transakcí ze dne 2. 11. 2021, kdy na účet žalovaného poukázala uvedenou částku. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru, platby za volitelné služby a poplatek za poskytnutí úvěru do 2. 12. 2021, po požádání odkladu splatnosti do 27. 1. 2022. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným, co se týče jeho příjmů a výdajů, počtu osob v domácnosti, úhrady splátek atd. Z listiny žalobkyně označené jako obecné principy posuzování úvěruschopnosti žadatelů byly zjištěny pouze obecné principy při posuzování úvěruschopnosti žadatelů. Z výzvy ze dne 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě jistiny s příslušenstvím do 3 dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku ze dne 25. 8. 2022 bylo zjištěno, že výzva byla odeslána v uvedený den. 4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jde-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinnosti smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne 2. 11. 2021 uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že splnila svou povinnost řádně a dostatečně prošetřit schopnost žalovaného splácet úvěr. Spolehla se pouze na údaje poskytnuté žalovaným, nedoložila, že je alespoň ověřila (např. výplatní pásky, výdaje na bydlení, počet půjček atd.). Nedoložila, že vycházela i z jiných zdrojů, na základě nichž úvěruschopnost žalovaného ověřovala. Odkaz žalobkyně na uváděné obecné principy při posuzování úvěruschopnosti jsou pouze obecným základem, jak by úvěruschopnost žadatele o úvěr měla být žalobkyní posuzována. Konkrétní důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně však nedoložila. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru tedy nedostála odborné péče zjistit schopnosti žalovaného splácet úvěr, nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva je proto dle § 580 obč. zák. neplatná. K neplatnosti přihlédl soud bez návrhu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaný bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 7 041 Kč, k úhradě mu proto zbývá částka 5 959 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 25. 8. 2022 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k splnění dlužné částky do 3 dnů. Výzva byla doručena 30. 8. 2022. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 3. 9. 2022 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit částku 5 959 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 3. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř. 8. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 5 995 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ohledně rozdílu mezi požadovanou částkou 16 693 Kč a přiznanou částkou 5 959 Kč, tj. v části 10 734 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení z částky 16 693 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení, ohledně smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 16 693 Kč od 28. 1. 2022 do 27. 4. 2022 zamítl, stejně jako náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 910 Kč, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou. 9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 36 %, žalovaný by měl proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jeho úspěchu. Náhradu nákladů řízení nežádal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.