10 C 77/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 18. 2. 2022 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společnosti [právnická osoba] [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 4 500 Kč s příslušenstvím do 20. 3. 2022 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná odsouhlasila návrh smlouvy verifikační platbou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet v souladu se smlouvou. Žalovaná neuhradila úvěr řádně a včas, proto jí v souladu se smlouvou vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná je povinna uhradit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, když následně došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, byla pohledávka za žalovanou následně postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem. Žalovaná dlužnou jistinu s příslušenstvím a s poplatky neuhradila ani po upomínkách. Žalobkyně nemá důkazy, že byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 500 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 243,37 Kč od splatnosti závazku tj. od 21. 3. 2022 do 5. 9. 2022 počítaný z jistiny 4 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, a částku 726 Kč za smluvní pokutu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 826 Kč, tedy celkem v části 826 Kč. Soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil. 5. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že byla uzavřena dne 18. 2. 2022 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalované mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru s příslušenstvím, a to do dne splatnosti úvěru, tj. do 20. 3. 2022. Z dohody o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 8. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalované zaslána 14. 9. 2022 s tím, aby dlužnou částku s příslušenstvím uhradila do 29. 9. 2022. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. 6. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů 8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jde-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinnosti smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 9. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne 18. 2. 2022 uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou je neplatná, neboť žalobkyně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že nemá důkazy, ze kterých by vyplývalo, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni, která tak byla aktivně legitimována k podání žaloby. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaná bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 14. 9. 2022 žalobkyně odeslala žalované výzvu k splnění dlužné částky do 29. 9. 2022 Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila, proto od 30. 9. 2022 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná je proto povinna vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 10. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 30. 9. 2022 do zaplacení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 243,37 Kč a v rozdílu mezi požadovaným úrokem od 8. 9. 2022 do 29. 9. 2022 to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou. 11. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaná povinna uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Žalovaná je proto povinna uhradit na nákladech řízení částku 1 489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.