16 C 96/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 12 166,06 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazené žalobkyní poskytnuté podmíněné slevy a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Na základě účastnických smluv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] se předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) zavázala po dobu 24 měsíců poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba], Obchodní podmínky [anonymizováno] služby M-platba a Obchodních podmínky Platebních služeb [anonymizováno], (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran, ve smlouvě a obchodních podmínkách konkrétně specifikované jako SMS platby, Audiotex, Premium SMS, dárcovské SMS/MMS a M-platba, a to za cenu určenou Ceníkem služeb či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování předchůdkyně žalobkyně. Na základě faktury [číslo] předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému pojištění v částce 99 Kč splatné dne 27. 8. 2019. Na základě faktury [číslo] předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému pojištění v částce 67,06 Kč splatné dne 27. 9. 2019. Na základě faktury [číslo] předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému podmíněnou slevu na dvě koncová zařízení ve výši 8 000 Kč (tj. 2 x 4 000 Kč) splatnou dne 21. 1. 2020. Na základě faktury [číslo] předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému podmíněnou slevu na koncové zařízení ve výši 4 000 Kč splatnou dne 11. 2. 2020. Předchůdkyně žalobkyně následně pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni, která před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1011 o. z. platí, že vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. 6. Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní (§ 2079 odst. 1 o. z.), tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované„ dealerské smlouvy“ o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované (§ 1746 odst. 2 o. z.). Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i odevzdat žalovanému koncové zařízení a umožnit mu převedení vlastnictví k tomuto zařízení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění sjednanou či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu, jakož i koncové zařízení převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalovaného na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní cenu koncového zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu, v konkrétním případě ve výši 4 000 Kč za jedno koncové zařízení (celkem tedy 12 000 Kč za tři koncová zařízení). Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že ačkoliv žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran ve výši 99 Kč ve lhůtě splatnosti do 27. 8. 2019, ve výši 67,06 Kč ve lhůtě splatnosti do 27. 9. 2019, ve výši 8 000 Kč ve lhůtě splatnosti do 21. 1. 2020 a ve výši 4 000 Kč ve lhůtě splatnosti do 11. 2. 2020, nesplnil (§ 1958 o. z.), a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 166,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 99 Kč od 28. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 67,06 Kč od 28. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od 12. 2. 2020 do zaplacení. 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.