42 C 109/2023-58 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 69 971 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,62 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 279 Kč. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila žalovaná částku 0 Kč. V souladu s bodem 6.1. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek, 2x 499 Kč. V souladu s bodem 6.2. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, v žalobě uplatňuje žalobkyně tyto náklady za 4 odeslané upomínky k úhradě dluhu za splátky s prodlením nad 15 dnů, za každou upomínku je žalobkyně oprávněna účtovat 200 Kč, celkem tedy v částce 400 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 25 splatné dne 14.12.2018. K datu 17.2.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 49 571,46 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru neuhradila žalovaná ještě ničeho. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 19.2.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 49 571,46 Kč b) smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy 998 Kč c) náhrada nákladů dle bodu 6.2. smlouvy v částce 400 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 19 002 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině v nominální roční úrokové sazbě 95,92 % ročně. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 192 816 Kč. 2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Provedeným dokazováním soud [datum] byla žalovanou podepsána (návrh smlouvy o úvěru) / smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč na dobu trvání 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 3 279 Kč a počtem 48 splátek. Celková částka splatná žalovanou byla sjednána ve výši 157 392 Kč s úrokovou sazbou 151,62 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 151,62%. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že úroková sazba úvěru sjednaná ve Smlouvě je efektivní úrokovou sazbou, která po přepočtu odpovídá nominální úrokové sazbě požadované v žalobě ve výši 95,92 % ročně, k tomuto tvrzení doložila žalobkyně [příjmení] znalce Mgr. Zdeňka Čápa, Ph.D. MBA (znalce pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví) k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018. Soud konstatuje po kontrole stavu evidence znalců k aktuálnímu datu (nahlédnutím do elektronické evidence znalců na webových stránkách [webová adresa]), že se výše uvedený znalec v evidenci znalců pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví nenachází. Součástí předložené smlouvy o úvěru byla informace pro spotřebitele o poskytovateli spotřebitelského úvěru a předsmluvní formulář. Dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla žalovaná, pokud jde o splácení úvěru, hodnocena jako klient s nízkou hodnotou skóre (tedy rizikový klient), a to s ohledem na výši vyplacené částky a riziku nesplácení. V registru SOLUS nebyla žalovaná evidována. Žalovaná před schválením úvěru doložila žalobkyni kopii občanského průkazu, v rámci listiny zpracované žalobkyní - hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalované v částce 10 468 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalované zohlednila částku 4 410 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč a částku 1000 Kč coby výdaj na bydlení, zároveň je počítáno s rezervou 1000 Kč. Měsíční příjem doložila žalovaná potvrzením zaměstnavatele o výši čistého příjmu ze dne [datum] ve výši 10 468 Kč, dále výplatními páskami za období 7-9/2019, částka 10 468 Kč byla žalované rozdělena na zálohu 6 000 Kč a doplatek 4 468 Kč 0 [bankovní účet], toto číslo účtu uvedla žalované ve smlouvě, dále rovněž vyplývá rámcové smlouvě o finančních službách ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba]. Soud má tímto za prokázané, že k poskytnutí částky 40 000 Kč žalované ze strany žalobkyně došlo. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo žalované oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 40 000 Kč, viz dodejka ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 2 výzvy k úhradě dluhu, ovšem bez dokladu o odeslání žalované. O okamžitém zesplatnění úvěru byla žalovaná informována prostřednictvím oznámení ze dne 17.2.2019, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání oznámení žalované. Předžalobní výzva je z data 15.3.2023 a žalobkyně ji zaslala žalované týž den, upozorňuje ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalované, z této listiny, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná oproti částce 40 000 Kč, kterou převzala od žalobkyně, neuhradila žalobkyni do podání žaloby ničeho. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalované poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V průběhu ústního jednání před soudem byla žalobkyně poučena o předběžném právním názoru soudu, k provedenému dokazování neměla připomínek, po poučení ze strany soudu nedoplnila skutková tvrzení ani neoznačila další důkazní návrhy. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část. V souladu s ustanovením § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množst