42 C 110/2023-77 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 132 612 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 167,74 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 11 083 Kč. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný částku 34 566 Kč. V souladu s bodem 6.1. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč za prodlení s úhradou tří splátek, 3x 499 Kč. V souladu s bodem 6.2. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, v žalobě uplatňuje žalobkyně tyto náklady za 5 odeslaných upomínek k úhradě dluhu za splátky s prodlením nad 15 dnů, za každou upomínku je žalobkyně oprávněna účtovat 200 Kč, celkem tedy v částce 1 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 4 splatné dne 22.11.2018. K datu 27.1.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 113 112,53 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaýá vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný 31 500 Kč. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 29.1.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 81 612,53 Kč b) smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy 1 497 Kč c) náhrada nákladů dle bodu 6.2. smlouvy v částce 1 000 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 48 503 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině v nominální roční úrokové sazbě 102,64 % ročně. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 239 392 Kč. 2. Žalovaný se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] byla žalovaným podepsána (návrh smlouvy o úvěru) / smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč na dobu trvání 18 měsíců s měsíční splátkou ve výši 11 083 Kč a počtem 18 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 199 494 Kč s úrokovou sazbou 167,74 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 167,74%. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že úroková sazba úvěru sjednaná ve Smlouvě je efektivní úrokovou sazbou, která po přepočtu odpovídá nominální úrokové sazbě požadované v žalobě ve výši 102,64 % ročně, k tomuto tvrzení doložila žalobkyně Vyjádření znalce Mgr. Zdeňka Čápa, Ph.D. MBA (znalce pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví) k problematice úročení pohledávek ze dne 25.10.2018. Soud konstatuje po kontrole stavu evidence znalců k aktuálnímu datu (nahlédnutím do elektronické evidence znalců na webových stránkách www.justice.cz), že se výše uvedený znalec v evidenci znalců pro obor ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví nenachází. Součástí předložené smlouvy o úvěru byla informace pro spotřebitele o poskytovateli spotřebitelského úvěru a předsmluvní formulář. Dle databáze Nebankovního registru klientských informací byl žalovaný, pokud jde o splácení úvěru, hodnocen jako klient s nízkou hodnotou skóre (tedy rizikový klient), a to s ohledem na výši vyplacené částky a riziku nesplácení. V registru SOLUS byl žalovanému evidován dluh za telekomunikační poplatky. Žalovaný před schválením úvěru doložil žalobkyni kopii občanského průkazu, v rámci listiny zpracované žalobkyní - hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalovaného v částce 37 639 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalovaného zohlednila částku 8 910 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 410 Kč, částku 3 500 Kč coby výdaj na dvě děti v domácnosti a částku 2000 Kč coby výdaj na bydlení, zároveň je počítáno s rezervou 1000 Kč. Měsíční příjem doložil žalovaný pracovní smlouvou, výplatními páskami za období 12/2017, 5/2018, 3/2018, 2/2018 a 1/2018. Výpisem z běžného účtu za období 3-6/2018 doložil žalovaný zasílání mzdy na tento účet č. [bankovní účet] (z výpisů z účtů je zřejmé, že žalovaný do cca týdne vždy veškeré peněžní prostředky zaslané na účet od zaměstnavatele vybere, na účtu nezůstává žádné finanční rezerva, která by se převáděla do dalších měsíců). Jistina úvěru byla žalobkyní poukázána na jiný účet žalovaného, a to účet [číslo] toto číslo uvedl žalovaný ve smlouvě a je také uvedeno v příkazu k povolení inkasa ze dne 7.7.2018, žalobkyně dle tohoto příkazu měla právo z tohoto účtu inkasovat měsíční splátky. Soud má za prokázané, že k poskytnutí částky 100 000 Kč žalovanému ze strany žalobkyně došlo – viz potvrzení o bezhotovostním převodu ze dne [datum]. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 100 000 Kč, viz dodejka ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 3 výzvy k úhradě dluhu, ovšem bez dokladu o odeslání žalovanému. O okamžitém zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím oznámení ze dne 27.1.2019, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání oznámení žalovanému. Předžalobní výzva je z data 15.3.2023 a žalobkyně ji zaslala žalovanému týž den, upozorňuje jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalovaného, z této listiny, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný oproti částce 100 000 Kč, kterou převzal od žalobkyně, uhradila žalobkyni do podání žaloby 66 066 Kč. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalovanému poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V průběhu ústního jednání před soudem byla žalobkyně poučena o předběžném právním názoru soudu, k provedenému dokazování neměla připomínek, po poučení ze strany soudu nedoplnila skutková tvrzení ani neoznačila další důkazní návrhy. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v roz