42 C 171/2023-53 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 25 035 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 119,94 % ročně splácet v 6 měsíčních splátkách ve výši 3 214 Kč. Před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru neuhradil žalovaný ničeho. V souladu s bodem 6.1. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak uplatňuje smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s úhradou dvou splátek, 2x 499 Kč. V souladu s bodem 6.2. smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, v žalobě uplatňuje žalobkyně tyto náklady za 2 odeslané upomínky k úhradě dluhu za splátky s prodlením nad 15 dnů, za každou upomínku je žalobkyně oprávněna účtovat 200 Kč, celkem tedy v částce 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne 16.11.2020. K datu 20.1.2021 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 17 635,49 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný ničeho. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 22.1.2021, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 17 635,49 Kč b) smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy 998 Kč c) náhrada nákladů dle bodu 6.2. smlouvy v částce 400 Kč d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 6 002 Kč e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině v nominální roční úrokové sazbě 119,94 % ročně, od 91. dne prodlení v sazbě 8,25% ročně. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaná zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 23 140 Kč. 2. Žalovaný se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] byla žalovaným podepsána (návrh smlouvy o úvěru) / smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč na dobu trvání 6 měsíců s měsíční splátkou ve výši 3 214 Kč a počtem 6 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 19 284 Kč s úrokovou sazbou 119,93 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 213,65%. Součástí předložené smlouvy o úvěru byla informace pro spotřebitele o poskytovateli spotřebitelského úvěru – prohlášení klientů a předsmluvní formulář. Dle databáze Nebankovního registru klientských informací byl žalovaný, pokud jde o splácení úvěru, hodnocen jako klient nový. V registru SOLUS nebyl žalovanému evidován žádný dluh. Žalovaný před schválením úvěru doložil žalobkyni kopii občanského průkazu, v rámci listiny zpracované žalobkyní - hodnocení klienta žalobkyně zohlednila tvrzené příjmy žalovaného v částce 20 040 Kč měsíčně čistého, do výdajů žalovaného zohlednila částku 8 463 Kč tvořící životní minimum ve výši 3 860 Kč, částku 2 603 Kč coby výdaj na bydlení a částku 2 000, coby splátku dalšího spotřebitelského úvěru. Zdroj měsíčního příjmu je ze zaměstnání, výši příjmu doložil žalovaný potvrzením o příjmu ze dne 28.10.2020 vystaveným zaměstnavatelem žalovaného a výplatnicemi žalovaného za období 8/2020 a 9/2020. Výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] za období 2/2020 doložila žalobkyně, že tento je veden na jméno žalovaného. Jistina úvěru byla žalobkyní poukázána na účet žalovaného, a to účet č. [bankovní účet]. Soud má za prokázané, že k poskytnutí částky 14 000 Kč žalovanému ze strany žalobkyně došlo – viz potvrzení o bezhotovostním převodu ze dne [datum]. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 14 000 Kč, viz dodejka ze dne 3.11.2020. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 2 výzvy k úhradě dluhu, ovšem bez dokladu o odeslání žalovanému. O okamžitém zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím oznámení ze dne 20.1.2021, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání oznámení žalovanému. Předžalobní výzva je z data 17.5.2023 a žalobkyně ji zaslala žalovanému týž den, upozorňuje jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalovaného, z této listiny, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný oproti částce 14 000 Kč, kterou převzal od žalobkyně, neuhradil žalobkyni do podání žaloby ničeho. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalovanému poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. V průběhu ústního jednání před soudem byla žalobkyně poučena o předběžném právním názoru soudu, k provedenému dokazování neměla připomínek, po poučení ze strany soudu nedoplnila skutková tvrzení ani neoznačila další důkazní návrhy. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část. V souladu s ustanovením § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního (v projednávaném případě se jedná o nezákonné určení roční úrokové sazby), časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jedn