ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2023:7.C.241.2023.2 Datum: 2023-11-09 Předmět: zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 89/2012 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 9)
Žalobkyně uvedla v žalobě, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu poskytl původní věřitel peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 25 440 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 40 týdnů od data podpisu, tj. 19.02.2009. Žalovaný uhradil na dluh celkem částku 3 310 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1.07.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.06.2015. Následně byla pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl o změně informován přípisem ze dne 14.09.2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh nic. Poslední upomínku žalobkyně odeslala žalovanému dne 26.04.2023.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o půjčce [číslo] Smluvní podmínky, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvu, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení.
Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku v částce 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v 53 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč celkem částku 25 440 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy. Postupoval podle již neúčinné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku) s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy. Předložená smlouva o půjčce svými znaky odkazuje na ustanovení § 657 občanského zákoníku v tehdejším znění. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 téhož právního předpisu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami závazek ze smlouvy o půjčce podle citovaných zákonných ustanovení nevznikl. Nedošlo mezi nimi tudíž ani k poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný měl podle smlouvy za poskytnutí částky 15 000 Kč zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Soud konstatuje, že toto ujednání považuje za nemravné, když výše poplatku (ve skutečnosti se jedná cenu zapůjčených peněz, tedy o skrytý úrok) převyšuje polovinu zapůjčených finančních prostředků. Soud souhrnný poplatek hodnotí jako úrok v přepočtu na období jednoho roku ve výši 69 %. Proto dovodil, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je v rozporu s dobrými mravy a je podle ustanovení § 39 občanského zákoníku v tehdejším znění neplatné. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy o půjčce, když nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalované neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil.
Podle ustanovení § 451 tehdejšího občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uhradil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 3 310 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 11 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku.
Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 3 310 Kč (15 000- 3 310 = 11 690) a úroku, který představuje sjednaný poplatek ve výši 7 130 Kč, a úroku z prodlení od 31.12.2015, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 563 o. z. ve znění platném a účinném ke dni poskytnutí bezdůvodného obohacení, podle něhož není - li doba plnění dohodnuta, stanovena právním předpisem, nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V tomto případě byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 26.04.2023. Je možno předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice 3. následující den, to je 29.04.2023, tudíž následující den nastala splatnost a od dalšího dne je žalovaný v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 1 téhož o. z., má žalobkyně právo na úrok z prodlení. Jeho výši pak stanovila vláda svým nařízením č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 987,60 Kč, přičemž tato částka představuje 55,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,07 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.