8 C 124/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.11.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 600 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení, částky 2712 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce pře webové stránky [webová adresa], na základě na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na jistině, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum], přičemž žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč. Jistina a poplatek byl splatné dne 14.4.2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas do podání žaloby ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného a žalobce má za to, že tedy řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč dle čl. 2 Smlouvy (písemné výzvy odeslány dne: 21.04.2022, 28.04.2022, 05.05.2022, 14.05.2022, 29.05.2022). Dále žalobkyně požaduje přiznat smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 8000 Kč, a to konkrétně ode dne 15.4.2022 (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne 20.3.2023, kdy žalobkyně vyhotovuje tento návrh, vše ve výši 2712 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil. 3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř. 4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným sjednala přes webové stránky [webová adresa] dne [datum] smlouvu o zápůjčce pře webové stránky [webová adresa], na základě na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na jistině, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum], přičemž žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč (viz úvěrová smlouva, výpis z účtu žalobkyně, potvrzení o platbě). Účastníci si dále ujednali, že za předpokladu, že klient vrátí Zápůjčku řádně a včas, tj. splatí nejpozději 14.4.2022 zápůjčku v celé její výši, a současně (ii) zápůjčka byla poskytnuta v rámci marketingové akce bez poplatku činí výše poplatku 0 Kč zápůjční úroková sazba činí 0 %. Za předpokladu, že klient vyčerpá zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 30 dnů, činí Roční procentní sazba nákladů (RPSN) 2969 % a celková částka splatná Klientem tak činí 12 500 Kč. Za předpokladu, že se na Klienta vztahuje ustanovení čl. 1 věta druhá, činí Roční procentní sazba nákladů 0 % a celková částka splatná Klientem tak činí 10 600 Kč (viz úvěrová smlouva). Ve smlouvě je zakotvena smluvní pokutu (čl. 2 smlouvy) ve výši 0,10 % denně z dlužné částky (viz úvěrová smlouva). Žalovaný na úvěr i přes upomínky žalobkyně ničeho nezaplatil (viz upomínky žalobkyně), přičemž před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky (viz výzva k plnění, podací lístek). 5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto tvrdí, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, přičemž poskytnuté informace a dokumenty pak byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Tato tvrzení z hlediska prokázání úvěru schopnosti však nejsou dostatečná, současně k prokázání ověření úvěruschopnosti žalobkyně k žádné důkazy nenavrhla či neoznačila. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, výši sjednaného úroku (RPSN) a o z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni. 6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným sjednala přes webové stránky [webová adresa] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na jistině, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum], přičemž žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč vrátit zápůjčku do 14.4.2022 Roční procentní sazba nákladů (RPSN) zápůjčky činí 2969 %. Ve smlouvě je zakotvena smluvní pokutu (čl. 2 smlouvy) ve výši 0,10 % denně z dlužné částky Zkoumaní úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně nebylo dotačně tvrzeno ani doloženo. Žalovaný na úvěr i přes upomínky žalobkyně ničeho nezaplatil, přičemž před podáním žaloby pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. 7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel dle §3, odst.1), písm. d) ZSÚ a žalovaná jako spotřebitel dle §419 o.z. ve smyslu ustanovení § 1810 a násl a §2390 a násl. o.z. a §2, odst.1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o zápůjčce - spotřebitelský úvěr (dále jen úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 8 000Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu úvěru s dobrými mravy. 8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. V daném případě právní měla vycházet jen ze skutečností zjištěných od žalovaného, avšak tyto skutečnosti nijak nedoložila, zcela absentuje tvrzení, jak zjištěné informace byly ověřovány, taktéž bez důkazních návrhů. Vedle tohoto se žalobkyně nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, přišla o možnost být poučena soudem ve smyslu § 118a o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a vzhledem k absenci tvrzení a doložení takových tvrzení je nutno též shodně uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelských úvěrů řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu §3, odst. 1, písm. c) a §86 ZSÚ, což je nutně spojeno se sankcí neplatnosti takové smlouvy o úvěru dle §87 ZSÚ. 9. Vedle této neplatnosti soud dále shledal absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 1 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter uzavřených smluv je totiž zapotřebí i bez návrhu zkoumat, za jakých okolností byla smlouva uzavřen, a to za pomocí kritérií judikaturou Nejvyššího soudu vytýčených ve vztahu k smluvní pokutě, úrokům, zajištění pohledávky apod. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017, sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). V předm