10 C 153/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, její právní předchůdkyně , právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěru ve výši 30 000 Kč, který byl poukázán na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit částku 30 000 Kč s částkou 33 963 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 24 177 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % s částkou 1 500 Kč za zpracování úvěru a s částkou 8 286 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení (dále jen poplatek). Žalovaný se zavázal jistinu s poplatky splácet v 78 týdenních splátkách po 821 Kč, poslední splátka byla stanovena na 18. 4. 2023. Žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným byla pohledávka postoupena žalobkyni dne 21. 9. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací o poměrech žalovaného. Žalobkyně však nemá zákaznickou kartu k dispozici. Na upomínky o zaplacení žalovaný nereagoval.2. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu a poplatek 33 963 Kč ve splátkách nejpozději do 18. 4. 2023. Ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč. Upomínkami byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni s účinností ke dni 27. 9. 2023. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno zároveň s výzvou, aby jistinu úvěru s příslušenstvím uhradil do 10 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 27. 10. 2023.4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu.7. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně pouze uvedla, že vycházela z poměrů žalovaného, doklady nedoložila. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru je neplatná i s ohledem na sjednanou výši souhrnného poplatku, který měl žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 33 963 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 75 % z půjčených prostředků při splatnosti 78 týdnů. Částka 33 963 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku.8. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě, nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalovaný uhradil pouze 2 000 Kč, k úhradě proto zbývá částka 28 000 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 27. 10. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu ke splnění dlužné částky do 10 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 10. 11. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny úvěru zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit částku 28 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 10. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.9. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 28 000 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ohledně částky 31 635 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 416,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 791,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 29 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 21,39 % ročně z částky 29 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou.10. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Účastníci byli ve sporu úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.