10 C 167/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena až na posledního postupníka – žalobkyni a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 9. 6. 2021.Dne , datum, původní věřitel společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovanému byl poskytnut hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Úvěr byl poskytnut se stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaný se zavázal úvěr s příslušenstvím splatným ve 13 splátkách, když poslední splátka měla být uhrazena 21. 3. 2017. Žalovaný však své povinnosti nesplnil ani po upomínkách. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 10 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 22. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem 25,85 % z částky 10 000 Kč od 25. 2. 2016 do zaplacení.Před zahájením jednání žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně příslušenství uvedeného ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud proto postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil. Předmětem žaloby zůstala částka 10 000 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 27. 12. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Žalobkyně předložila listinné důkazy – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřenou s právním předchůdcem žalobkyně a se žalovaným. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, převzetí této částky žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy a zavázal se poskytnutou částku s úrokem vrátit prostřednictvím splátek nejpozději do 21. 3. 2017. Z oznámení o postoupení pohledávky z 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka na ní byla postoupena a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Obsah listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženým v žalobě.5. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 14. 12. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu ke splnění dlužné částky do 3 dnů od výzvy. Žalovaný ve stanovené lhůtě (§ 573 o.z.) neplnil, proto je od 27. 12. 2023 v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastník, který byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaná povinna uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.