10 C 207/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným ze dne 19. 12. 2023 uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 5 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit částku do 30. 7. 2019. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, prostřednictvím lustrace z veřejně dostupných databází. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 5 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 31. 7. 2019 do zaplacení.2. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115 a) o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, soud měl proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalobkyně předložila listiny – smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně do 30. 7. 2019. Z potvrzení právní předchůdkyně bylo zjištěno, že částka 5 000 Kč byla poukázána na účet žalovaného dne 25. 6. 2019. Upomínkami byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 a současně s výzvou bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni a žalovaný byl vyzván uhradit jistinu do 3 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému zaslána 11. 1. 2024.4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu.7. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně tak nesplnil svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě, nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaný bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 11. 11. 2024 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k splnění dlužné částky do 3 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 15. 1. 2024 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit částku 5 000 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení od 15. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.8. Výrokem II. soud žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 5 000 Kč od 31. 7. 2019 do zaplacení, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou.9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.