10 C 222/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, předchozí právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, na základě uzavřené smlouvy o půjčce č. , číslo, poskytla při uzavření smlouvy žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle smlouvy se žalovaný se zavázal uhradit vedle dlužné částky i souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, tedy celkovou částku 42 400 Kč v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách, poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2008. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaný uhradil celkem částku 2 100 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalovaný půjčku neuhradil řádně a včas, na upomínky nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 25 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 15 300 Kč, úrok z prodlení z dlužné částky 25 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.2. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, i když na tyto následky byl upozorněn.3. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.4. Ze smlouvy o půjčce č. , číslo, uzavřené dne , datum, mezi předchozí právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že uvedenou částku převzal při podpisu smlouvy. Tuto částku se žalovaný spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč zavázal vrátit v hotovosti ve 53 týdenních splátkách po 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství za žalovaným žalobkyni. Dne 25. 6. 2015 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradil dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 23. 7. 2015.5. Z § 657, § 658 odst. 1, § 3 odst. 1, § 39, § 41 a § 451 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013 vyplývá, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, a nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je kromě jiného plnění z neplatného právního úkonu.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, je neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnného poplatku, kterou měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 3/1 a§ 39 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 17 400 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 25 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 68 % z půjčených prostředků při splatnosti 53 týdnů. Částka 17 400 Kč označená jako souhrnný poplatek, tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 68 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejího sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy tj. v červnu 2007 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 12,8 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroků. Ujednání o úrocích ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právních úkonů a jejich obsahu je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úrocích), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celé smlouvy. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky z neplatného právního úkonu, na základě nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 451 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému ve výši 25 000 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 2 100 Kč, k úhradě proto zbývá částka 22 900 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávek mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně zaslala žalovanému současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 23. 7. 2015. Od 7. 8. 2015 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků z prodlení se určuje dle právní úpravy určené v době, kdy k prodlení došlo, tedy je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., účinného od 1. 1. 2014 Sb., ve výši 8,05 %. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 22 900 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 25 000 Kč a přiznanou částkou 22 900 Kč, tj. v části 2 100 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o půjčce.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 452 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 91,6 %, žalovaný je proto povinen uhradit náklady řízení ve výši 2 040 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.