10 C 285/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, předchozí právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, na základě uzavřené smlouvy o půjčce č. , číslo, poskytla při uzavření smlouvy žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Dle smlouvy se žalovaná se zavázala uhradit vedle dlužné částky i souhrnný poplatek ve výši 2 156 Kč, tedy celkovou částku 6 156 Kč v 27 týdenních (sedmidenních) splátkách, poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2008. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaná uhradila celkem částku 828 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno současně s výzvou o zaplacení dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalovaná půjčku neuhradila řádně a včas, na upomínky nereagovala. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 328 Kč, úrok z prodlení z dlužné částky 4 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.2. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila, i když na tyto následky byla upozorněna.3. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.4. Ze smlouvy o půjčce č. , číslo, uzavřené dne , datum, mezi předchozí právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že uvedenou částku převzala při podpisu smlouvy. Tuto částku se žalovaná spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 156 Kč zavázala vrátit v hotovosti ve 27 týdenních splátkách po 228 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství za žalovaným žalobkyni. Dne 25. 6. 2015 žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a zároveň ji vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradila dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 23. 7. 2015.5. Z § 657, § 658 odst. 1, § 3 odst. 1, § 39, § 41 a § 451 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013 vyplývá, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, a nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je kromě jiného plnění z neplatného právního úkonu.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, je neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnného poplatku, kterou měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 3/1 a§ 39 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 2 156 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 4 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 103,8 % z půjčených prostředků při splatnosti 27 týdnů. Částka 2 156 Kč označená jako souhrnný poplatek, tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Sjednaný úrok mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejího sjednání. Ujednání o úrocích ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úrocích), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celé smlouvy. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky z neplatného právního úkonu, na základě nichž se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 451 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 4 000 Kč. Žalovaná již vydala bezdůvodné obohacení ve výši 828 Kč, k úhradě proto zbývá částka 3 172 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávek mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyně zaslala žalované současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 23. 7. 2015. Od 7. 8. 2015 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků z prodlení se určuje dle právní úpravy určené v době, kdy k prodlení došlo, tedy je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., účinného od 1. 1. 2014 Sb., ve výši 8,05 %. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.7. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 3 172 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 4 000 Kč a přiznanou částkou 3 172 Kč, tj. v části 828 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o půjčce.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 79 %, žalovaná je proto povinna uhradit náklady řízení ve výši 864 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.