10 C 348/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 1. 8. 2022 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společnosti [právnická osoba] [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 8 000 Kč s příslušenstvím do 31. 8. 2022 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná odsouhlasila návrh smlouvy verifikační platbou ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet v souladu se smlouvou. Žalovaná neuhradila úvěr řádně a včas, proto jí v souladu se smlouvou vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná je povinna uhradit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a dílčí smlouvy byla pohledávka za žalovanou následně postoupena žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem. Žalovaná dlužnou jistinu s příslušenstvím a s poplatky neuhradila ani po upomínkách. Žalobkyně nemá důkazy, že byla posouzena schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 7 500 Kč, když žalovaná dne 31. 5. 2023 uhradila částku 500 Kč, zákonný úrok z prodlení s přihlédnutím k částečné úhradě, tj. z částky 8 000 Kč a dále z částky 7 500 Kč do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 519,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, smluvní pokutu 1 264 Kč počítanou z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč od 1. 9. 2022 do 6. 2. 2023. 2. Před zahájením jednání žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně částky 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 250 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, z částky 100 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení, a z částky 200 Kč od 25. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 264 Kč. Soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení v těchto částech zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 5. Žalobkyně předložila listinné důkazy – smlouvu o úvěru [číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala poukázanou částku uhradit spolu s příslušenstvím do 31. 8. 2022. V případě porušení této povinnosti se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu od následujícího dne prodlení a zaplatit náklady spojené s upomínáním. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne 8. 12. 2022 a dodatků ke smlouvě bylo zjištěno, že i pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Z upomínek a z výzvy k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě poskytnuté částky včetně příslušenství. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva k úhradě byla žalované zaslána 15. 2. 2023 s tím, aby dlužnou částku uhradila do 27. 2. 2023. Obsah listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženým v žalobě. 6. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. 9. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne 1. 8. 2022 uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou je neplatná, neboť žalobkyně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že nemá důkazy, ze kterých by vyplývalo, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni, která tak byla aktivně legitimována k podání žaloby. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě nichž se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí žalovaná bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 15. 2. 2023 žalobkyně odeslala žalované výzvu k splnění dlužné částky do 27. 2. 2023. Žalovaná ve stanovené lhůtě (§ 573 o.z.) neplnila, proto je od 28. 2. 2023 v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná ve stanovené lhůtě uhradila postupně pouze částku 550 Kč, když do podání žaloby uhradila 500 Kč, je proto povinna uhradit částku 6 950 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinna vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 10. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 6 950 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu v části ohledně zákonného úroku z prodlení od 1. 9. 2022 do 5. 2. 2023 ve výši 519,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 190 Kč, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou. 11. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaná povinna uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Žalovaná je povinna uhradit na nákladech řízení částku 1 489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.