20 C 35/2024-38 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 88 357 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucího z této částky od 1. 7. 2023 do zaplacení. Svůj požadavek odůvodnila tím, že požadovanou částku představuje přiznaná, avšak nevyplacená odměna za splnění mimořádného pracovního úkolu s tím, že o stanovení mimořádné odměny rozhodl ředitel žalované organizace dne , datum, v souvislosti se skončením jejího pracovního poměru. Žalobkyně dále uvedla, že výše odměny byla stanovena na 115 942 Kč, a částka 88 357 Kč je požadované plnění po odečtení daní a všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění.2. Žalovaná požadavek žalobkyně odmítla s tím, že její nově nastoupivší ředitel nevěděl v době vydání rozhodnutí o odměně, že žalobkyně závažným způsobem porušovala své povinnosti na úseku hospodaření, vedení potřebné evidence a provádění registrace smluv v registru smluv. Dále uvedl, že až po důkladném šetření vyšlo najevo, že akce, za jejichž pořádání byla žalované odměna udělena, nepředstavovaly mimořádné ani nijak zvlášť významné pracovní úkoly, ale běžné pracovní úkoly a pracovní náplň žalobkyně jako ředitelky městského kulturního centra. Nový ředitel dokument o přiznání odměny vystavil v omylu a nevědomosti o zvlášť závažném jednání žalobkyně a dalších pochybení na její straně. Žalovaná dále uvedla, že byla žalobkyní uvedena v omyl, neboť žalobkyně nejednala poctivě a zjevně zneužila práva, a její jednání se tak příčí dobrým mravům. Žalovaná dále poukázala na rozhodnutí NS ve věci 21 Cdo 4481/2014, dle kterého předstírá-li zaměstnavatel uvedený v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce v rozhodnutí o přiznání odměny zaměstnanci, že mu tuto odměnu přiznává za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, aby tak zastřel skutečný důvod udělení odměny, se kterým pracovněprávní předpisy možnost přiznání odměny zaměstnanci uvedeného zaměstnavatele nespojují, je takové rozhodnutí o přiznání odměny pro nedostatek vážnosti vůle zaměstnavatele a pro rozpor se zákonem neplatné, a právo zaměstnance na odměnu proto nemůže založit. Žalovaná se tedy domnívá, že žalobkyně opírá svůj nárok o dokument (přiznání odměny), který měl zastřít přiznání jejích domnělých nároků ze zákoníku práce v souvislosti s ukončením pracovního poměru, a jelikož jí nepříslušel žádný nárok na odstupné ani na mzdu po dobu výpovědní doby, žádný nárok nevznikl, a v této souvislosti žalovaná poukázala dále na to, že přiznání odměny dopisem ze dne 20. 6. 2023 z důvodu omylu odvolala. Svoji obranu žalovaná posléze doplnila v tom směru, že o odměně ani nebylo řádně rozhodnuto, neboť o této odměně měla rozhodovat rada města jako zřizovatel žalované organizace, nikoliv její ředitel.3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně byla Radou města , adresa, jako zřizovatelem žalované příspěvkové organizace usnesením č. , číslo, jmenovaná do funkce ředitelky s účinností od 1. 8. 2018, jak vyplývá ze jmenovací listiny ze dne 17. 6. 2018. Z této funkce byla odvolaná dne 29. 3. 2023, a to ke dni 30. 4. 2023, jak vyplývá z usnesení rady města , adresa, /2023 – RM-13 ze dne 29. 3. 2023 a příslušné listiny o odvolání z téhož data. Soud dále zjistil, že žalobkyně a žalovaná zastoupená novým ředitelem dne 2. 5. 2023 uzavřely dohodu o rozvázání pracovního poměru, který podle této dohody skončil dnem 31. 5. 2023. Z uvedené dohody vyplývá, že žalovaná jako zaměstnavatel neměla pro žalobkyni práci odpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci, čímž byla dána překážka na straně zaměstnavatele. V uvedené dohodě byla dále zmínka o tom, že žalobkyně nastoupila po svém jmenování do funkce ředitelky žalované s účinností od 1. 8. 2018 a tuto funkci vykonávala do 30. 4. 2023, přičemž po jejím odvolání je od 2. 5. 2023 pracovníkem zařazeným do žalované organizace. Soud dále zjistil, že téhož dne, tedy dne 2. 5. 2023, rozhodl ředitel žalované organizace s odkazem na ustanovení § 134 zákoníku práce o stanovení mimořádné odměny pro žalobkyni ve výši 115 942 Kč s tím, že odměna bude vyplacena spolu s platem za měsíc květen 2023. Odůvodnění přiznání této odměny bylo takové, že odměna byla poskytnuta při skončení pracovního poměru za splnění mimořádného pracovního úkolu, kterým byla příprava a spolupráce na organizace velkého plesu města , adresa, , a spolupráce při organizace Masopustu 2023, organizace výstavy , adresa, 2023 a spolupráce při organizaci Jarní výstavy 2023. Soud dále zjistil, že se žalovaná prostřednictvím svého ředitele na žalobkyni obrátila s přípisem ze dne 20. 6. 2023, v němž jí sdělila, že odvolává právní jednání v podobě přiznání odměny dne 2. 5. 2023 pro omyl. Omyl ředitele žalované příspěvkové organizace spočíval v tom, že vycházel z přesvědčení, že žalobkyně svoji činnost v době, kdy byla na pozici ředitelky, vykonávala v souladu s náplní její práce a nedocházelo k porušování zákoníku práce, přičemž opak byl zjištěn kontrolou odboru vnitřní kontroly při Městském úřadu , adresa, , kdy zejména žalobkyně neprováděla registraci smluv podle zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb., a to dlouhodobě. S ohledem na uvedené zjištění se žalovaná vůči žalobkyni dovolala neplatnosti právního jednání spočívající v přiznání mimořádné odměny ze dne 2. 5. 2023, a to z již uvedeného důvodu, tedy že neplnila své pracovní povinnosti neregistrováním smluv, které podléhaly povinnosti jejich registraci v příslušném registru. Dalším důvodem v tomto odvolání uvedeným bylo pozdější zjištění žalované příspěvkové organizace, resp. jejího ředitele, že úkoly, pro které jí byla odměna přiznána, nebyly mimořádné ani zvlášť významné, ale byly náplní její práce, přičemž i v tomto směru byl žalobkyní ředitel uveden v omyl. Skutečnost, že žalobkyně požadovala úhradu přiznané odměny i přes závažná provinění vůči pověsti a majetku žalované organizace považuje nový ředitel za rozpor dobrými mravy a za absolutně právně neplatné, jak uvedl v závěru uvedeného přípisu. Dále bylo zjištěno, že dne 20. 2. 2023 byla oznámena kontrolní akce podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, tj. dle kontrolního řádu. Zjištění z vykonané veřejnosprávní kontroly žalované příspěvkové organizace byla projednána s žalobkyní jako tehdejší ředitelkou žalované příspěvkové organizace dne 2. 5. 2023, jak vyplývá ze záznamu z projednání protokolu o zjištěních z vykonané veřejnosprávní kontroly. Uvedeného jednání se účastnila již zmíněná žalobkyně a dále zaměstnankyně zařazená do oddělení interního auditu městského úřadu , adresa, paní , jméno FO, a osoba přizvaná podle kontrolního řádu, , tituly před jménem, , jméno FO, . Z obsahu uvedeného záznamu je zjevné, že podkladem pro projednání kontroly hospodaření a účinnosti nastaveného vnitřního kontrolního systému byl protokol o výsledku této kontroly označený č. j. VK-1 1957/2023 – , Anonymizováno, – 5. Uvedený záznam byl posléze doplněn, a předmětem dalšího jednání byl zjevně způsob vypořádání nároku z neplatných (neregistrovaných smluv) a přílohou tohoto záznamu byl vzor dohody o vypořádání nároků z neplatné smlouvy, tedy byl zjevně domluven možný způsob nápravy neplatných smluv. Obsahem tohoto jednání byla rovněž možnost, že by nápravu mohla zařídit přímo žalobkyně, které by nový ředitel umožnil přístup k příslušné agendě. Dalším zjištěním soudu byla nesporná skutečnost, že žalobkyni byly přiznány a vyplaceny mimořádné odměny, a to přinejmenším v období let 2019 a 2022, které schvalovala Rada města , adresa, a vždy se jednalo o odměnu za organizování podobných akcí, pro které byla přiznána rovněž sporná odměna, která je předmětem tohoto řízení. Jak již soud uvedl, v tomto směru se jedná o nesporná skutková zjištění, přičemž žalobkyně potvrdila pravdivost přehledu vyplacených mimořádných odměn, které předložila soudu žalovaná, byť bez příslušných rozhodnutí rady města. Soud dále zjistil, že částka 115 942 Kč uvedena v dokumentu ze dne 2. 5. 2023 o stanovení mimořádné odměny zjevně odpovídá dvouměsíční náhradě platu žalobkyně, a jí požadovaná částka 88 357 Kč je částka, která by byla vyplacená po zohlednění příslušných odvodů, přičemž výše platu žalobkyně, která by byla pro stanovení této částky základem, je zřejmá ze mzdového lístku za měsíc květen 2023, který žalobkyně předložila. O zaplacení požadované částky vyzvala žalobkyně žalovanou následně písemnou výzvou ze dne 15. 6. 2023.4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to z následujících důvodů. Podle ustanovení § 134 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. Z koncepce citovaného ustanovení zákoníku práce je zjevné, že odměna takto poskytnutá je nenárokovou složkou platu. Zdali byl splněn mimořádný nebo zvlášť významný pracovní úkol, může rozhodovat pouze zaměstnavatel, kte