42 C 208/2024-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 410,93 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový spotřebitelský úvěr do výše 12 000 Kč, k čerpání úvěru došlo bezhotovostně na účet žalovaného. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky, poplatky a náklady, úvěr měl být splácet pravidelnou měsíční splátkou až do doby jeho úplného zaplacení, informaci o výši a splatnosti měsíční splátky žalovaný obdržel každý kalendářní měsíc v rozpisu plateb.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 302 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho. K zesplatnění úvěru došlo dne 2.2.2022.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 13 410,93 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 787,12 Kč a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění úvěru dne 2.2.2022 ve výši 1 623,81 Kč- kapitalizované úroky ve výši 4 216,12 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 316,01 Kč- úrok ve výši 21,39% ročně z dlužné jistiny 11 787,12 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 11 787,12 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila k důkazu listinu nazvanou Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru bez data a podpisu účastníků. V záhlaví dokumentu jsou identifikační údaje žalovaného a předchůdkyně žalobkyně, spotřebitelský úvěr je popsán jako bezúčelový, úvěrový rámec tvoří 12 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, měsíční splátka bez konkrétní výše má být splatná ke každému 29. dni v kalendářním měsíci, roční úroková sazba činí 54% a výše roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru činí 70,81%. Celková částka, kterou je zákazník povinen uhradit, je 15 886,57 Kč. Za osobními podmínkami smlouvy o úvěru pokračují Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. K doložení uzavření smlouvy o úvěru doložila žalobkyně ještě nevyplněné oznámení o odstoupení od smlouvy o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující základní informace o úvěru a jeho poskytovateli.K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru doložila žalobkyně kopii občanského průkazu žalovaného, nepředložila soudu žádné listiny dokládající jeho příjmy a výdaje (mzdové listy, výpisy z bankovního účtu, výměr nájemného, splátkové kalendáře jiných spotřebitelských úvěrů, apod.), které by si aktivně vyžádala od žalovaného.Poskytnutí částky 12 000 Kč coby jistiny úvěru a výpočet příslušenství požadované v žalobě žalobkyně doložila listinou nazvanou Denní historie, jedná se o listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně zahrnující záznamy o poskytnutí finanční částky žalovanému, plánovaných splátkách a uhrazených splátkách.Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a žalobkyně ji doložila včetně seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem.Předžalobní výzva ze dne 15.2.2024 byla žalovanému zaslána prokazatelně 16.2.2024. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019: „Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru. Listinu nazvanou Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru bez data a podpisu účastníků (a to ani prostého elektronického) soud nepovažuje za platnou smlouvu. I pokud by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření Smlouvy, považoval by ji soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.Žalobkyně nedoložila soudu splnění její povinnosti v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně k otázce prověření úvěruschopnosti nedoložila soudu jediný relevantní důkaz.6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 12 000 Kč coby jistiny úvěru (pakliže by taková skutečnost byla před soudem prokázána) by tak bylo možné s ohledem na neprokázání existence Smlouvy posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně však dle soudu Denní historie je listinou vytvořenou předchůdkyní žalobkyně, která sice podporuj