45 C 169/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 450 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy ze dne , datum, byla žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, po provedení verifikační platby poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to formou splátek nejpozději k 4. dni v měsíci. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a na základě výpisů z bankovního účtu žalovaného či výplatního listu. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a ke dni 8. 12. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho úhradě. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení nesplacené části jistiny ve výši 18 000 Kč, dále smluvního úroku ve výši 40 % z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 7 200 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a spolu se smluvní pokutou ve výši 2 250 Kč. Žalobkyně rovněž uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, tak požaduje, aby byl nárok posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na ústní jednání konané dne 22. 8. 2024 se bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), jednal v nepřítomnosti žalovaného3. Soud podle § 122 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř. provedl dokazování žalobkyní navrženými listinnými důkazy, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.4. Na základě soudem provedených listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do úvěrového limitu ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 40 % měsíčně a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, ). Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , částku ve výši 18 000 Kč dne 5. 8. 2023 (zjištěno z potvrzení o platbě). Z výpisu z účtu žalovaného u , Anonymizováno, za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu za měsíce květen a červen 2023 byl záporný, kladný byl pouze za měsíc červenec 2023. Za měsíc květen činil počáteční zůstatek 448 Kč a konečný zůstatek –99,86 Kč, příchozí platby dne 15. 5. 2023 ve výši 17 140 Kč, dne 15. 6.2023 ve výši 20 158 Kč, a dne 13. 7. 2023 ve výši 18 315 Kč od , právnická osoba, ., dále soud zjistil, že od 27. 7. 2023 do 27. 7. 2023 obdržel žalovaný na svůj účet částku 1 000 Kč jako půjčku „dle smlouvy , Anonymizováno, , částku 18 800 Kč jako půjčku od , právnická osoba, (zjištěno z výpisu z účtu č. , č. účtu, za květen, červen a červenec 2023. Z čehož vyplývá, že žalovaný měl sice před poskytnutím úvěru pravidelný příjem, ale zároveň další zápůjčky (spotřebitelské úvěry) ve výši nejméně 18 800 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému dopisem ze dne 5. 12. 2023 a vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve výši 52 017 Kč (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 5. 12. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne).5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Dle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Dle § 577 o. z. Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.10. Dle ust. § 1813 odst. 1 o. z. (tzv. zneužívající klauzule) jsou zneužívající ujednání ta, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle odst. 2 zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.11. Soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy postupovala v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr.12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle § 1820 o. z., tedy prostřednictvím stránek , Anonymizováno, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku s příslušenstvím splatit dle podmínek sjednaných ve smlouvě, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že soud je povinen z úřední činnosti přezkoumávat, zda při sjednávání smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, k čemuž žalobkyně tvrdila to, že byl lustrován ve veřejně dostupných databázích a žalovaný doložil výpisy z účtu, a doklad o tom, že mu plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání, kterým je zaměstnavatel , právnická osoba, ČR a to minimálně ve výši 30 200,- Kč v měsíci červenec roku 2022, dále ve výši 28 153,- Kč v měsíci srpen roku 2022 a dále ve výši 33 719,- Kč v měsíci září roku 2022 ale doložila pouze výpisy z účtu žalovaného, ze kterých plyne, že na začátku a konci zúčtovaných období byl zůstatek na účtu záporný (když kladný byl pouze v měsíci červenci 2023 díky níže uvedené zápůjčce), a dále, že žalovaný na konci měsíce července obdržel na svůj účet zápůjčku ve výši celkem 18 800 Kč od , právnická osoba, Žalobkyně tak podle názoru soudu neposoudila řádně příjmovou ani výdajovou stránku žalovaného, žalobkyně tak nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu absolutně neplatná.13. Soud však shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou i dle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům tím, že sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.14. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobc