7 C 178/2024-17 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , na základě které původní věřitel poskytl žalovanému dne , datum, bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 3 500 Kč. Vedle vydání dlužné částky, respektive bezdůvodného obohacení žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 3 500 Kč od 7.02.2019 do zaplacení, když žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 11.01.2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Smlouvu o spotřebitelském úvěru považuje soud za neplatnou, neboť roční úroková sazba (Úrok): 457.50%a výše úroku splatná za den: 1.25% odporuje dobrým mravům. Žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě od , právnická osoba, , ze které vyplývá, že společnost , právnická osoba, . provedla dne , datum, platbu 3 500 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Platba byla uskutečněna pod variabilním symbolem , var. symbol, .Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na účet žalovaného poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 3 500 Kč, jakožto plnění na domnělý závazek, který ovšem platně nevznikl pro rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Soud vyhodnotil žalovaný nárok jako bezdůvodné obohacení vzniklé na základě plnění bez právního důvodu. Aktivní legitimace žalobkyně se odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek.Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Žalovaný je podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci neuhradil ničeho a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 10 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Ohledně prodlení žalovaného soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 11.01.2024 zaslanou spolu s oznámením o postoupení pohledávky, předenou téhož dne k poštovní přepravě, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě do tří dnů. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 14.01.2024 (ust. § 573 o. z.), tedy od 16.01.2024 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě včetně příslušenství vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.