7 C 8/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 10 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdila svým podpisem Smlouvy (viz druhá strana Smlouvy). V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru částku 6 640 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, administrativním poplatku za poskytnutí úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se zavázala splatit úvěr ve 60 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný za celou dobu splácení uhradil žalobkyni částku 3 800 Kč, splatnost celého úvěru nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 14.08.2022. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, , a.s. postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Žalobkyně požaduje v tomto řízení:- 8 000 Kč – dlužná jistina úvěru- 317,28 Kč – dlužný poplatek za administrativní činnost- 2 346,72 Kč – dlužný inkasní poplatek- 176 Kč- dlužný poplatek za životní pojištění- 1 354,12 Kč smluvní úrok kapitalizovaný za období od 15.08.2022 do 1.06.2023, ve výši 20,94 % ročně z částky 8 000 Kč- 970 Kč- dlužný úrok z prodlení kapitalizovaný za období do 15.08.2022 do 1.06.2023 ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč.Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od 2.06.2023 do zaplacení a úrok ve výši 20,94 % ročně z částky 8 000 Kč od 2.06.2026 do zaplacení. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalované.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne , datum, uzavřela předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , , Anonymizováno, a žalovaný Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den podpisu Smlouvy. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 1 600 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně odměnu za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a úhradu za životní pojištění ve výši 240 Kč (dále jen „poplatky za služby spojené s úvěrem“). Celkovou dlužnou částku ve výši 14 640 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků a poplatků za služby spojené s úvěrem, se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. Ze Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru v 60 splátkách činí roční procentní sazba spotřebitelského úvěru 217,25 %, zápůjční úroková sazba činí 32,15 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno postupníkem. Předžalobní výzva ze dne 29.09.2023 a byla žalovanému zaslána prokazatelně dne 2.10.2023.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále podle § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 60 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 29 210 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěrového případu a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 3 273 Kč (dle Smlouvy 15% ročně) sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 85,9 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 272,44 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem , právnická osoba, na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období roku 2020 pohybovala na úrovni 8,08 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.Nad rámec uvedeného ještě soud dodává, že Smlouvy o úvěru by neobstála ani ve světle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně neprokázala, že by zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalované. Proto by bylo možno posoudit uvedenou smlouvu jako neplatnou i z tohoto hlediska s ohledem na § 87 Zákona.Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“V daném případě se žalovanému dostalo plnění v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uhradila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy celkem částku 3 800 Kč, soud žalobkyni přiznal právo na vrácení bezdůvodného obohacení, 4 200 Kč. P