11 C 293/2020-177 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se vzájemnou žalobou uplatněnou žalobkyní dne 25. 9. 2019 ústně do protokolu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 142/2019 (když následně žalobkyně předmět vzájemného návrhu ještě specifikovala v podání ze dne 27. 7. 2020) domáhala přikázání pozemku označeného parcelním č. , Anonymizováno, v geometrickém plánu č. , číslo, vyhotoveným Geodetickými službami – , jméno FO, , , adresa, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 4. 6. 2019 o výměře 2 m2, který byl vydělen z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. a obci , adresa, , zapsaného na LV , číslo, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , s odůvodněním, že jej v dobré víře zastavěla, a žádala soud, aby rozhodl o přikázání předmětného pozemku žalobkyni ve smyslu ust. § 1086 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanského zákoníku“). Podáním vzájemné žaloby, reagovala na žalobu podanou městem , adresa, (dále též jen „město“), které se domáhalo odstranění oplocení tepelného čerpadla, betonové základové desky umístěné pod kovovou konstrukcí venkovní vzduchotechnické jednotky tepelného čerpadla a kovové konstrukce s venkovní vzduchotechnickou jednotkou čerpadla. Tato žaloba města byla založená na tvrzení, že žalovaná zastavěla pozemek ve vlastnictví žalobce, aniž by k tomu byla oprávněna, a že zároveň nebyla v době provádění zastavění pozemku dobré víře. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že je vlastnicí domu č. p. , Anonymizováno, na pozemkové parc. č. , adresa, . Rozhodla se dům rekonstruovat, a přitom rozšířit jeho půdorys. Žalované město bylo účastníkem stavebního řízení, ve kterém vznikla předmětná stavba (přístavby domu č.p. , Anonymizováno, s tepelným čerpadlem), a souhlasilo se stavbou dle projektové dokumentace a nezakázalo stavbu, která fakticky zasahovala na pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Dokonce to podle tvrzení žalobkyně bylo právě žalované město, které dle této projektové dokumentace nechalo vyhotovit dle dohody se žalovanou geometrický plán, pro oddělení pozemku a jeho prodej žalobkyni, aby mohla na stavět na svém vlastním pozemku. Tento pozemek nechalo žalované město vydělit „příliš malý“ (dnešní pozemek , Anonymizováno, ), a žalobkyně „v dobré víře“ zřídila stavbu, která však fakticky zasahuje na část pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Podle názoru žalobkyně je tak namístě výše uvedenou část pozemku o výměře 2 m² přikázat do vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu 3000 Kč (1500 Kč/m²).2. Žalované město se k žalobě vyjádřilo podáním ze dne 21.12.2020 tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Uvedlo, že základním hlediskem takového postupu je zřízení stavby v dobré víře. Žalobkyně však rozhodně v dobré víře nejednala a ani jednat nemohla. Dále město uvedlo, že žalobkyně dne 27.5.2014 uzavřelo na její žádost s žalovanou smlouvu o prodeji věci nemovité, jejímž předmětem, byl odkup pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře 3 m². Vyčlenění tohoto pozemku bylo provedeno Geometrickým plánem č. , číslo, , kdy tento geometrický plán byl nedílnou součástí kupní smlouvy. Žalobkyně podala dne 4.6.2014 žádost o vydání společného rozhodnutí u , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního a územního plánování o umístění stavby („Rekonstrukce objektu čp. , Anonymizováno, “). Dne 14.11.2014 podala žalobkyně k témuž úřadu Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením. Tato změna se měla týkat parcel: , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . S ohledem na shora uvedené je podle tvrzení žalovaného města zřejmé, že žalobkyně již v této době (nejpozději dne 14.11.2014 – v den podání žádosti) věděla o tom, že bude stavět na pozemku žalované, tj. na pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . V žádosti ze dne 14.11.2014 o povolení změny stavby před jejím dokončením, žalobkyně také uvedla, že předpokládaný termín dokončení celé stavby včetně její změny před dokončením je 12/2014. To znamená, že v době podání této žádosti nebyla stavba postavena a zároveň žalobkyně již věděla, že stavba bude postavena na pozemku žalované (jak vyplývá z předmětné žádosti ze dne 14.11.2014). Následně žalobkyně požádala žalovanou o pronájem sporného pozemku, který byl schválen radou města dne 16.12.2014. Poté byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nájemní smlouva o pronájmu sporného pozemku. Dále vzneslo žalované město námitku promlčení, když uvedlo, že žalobkyně se o tom, že má v úmyslu stavět na cizím pozemku, dověděla nejpozději dne 14.11.2014 (pravděpodobně ale dříve), když toto uvedla ve své žádosti. S ohledem na ustanovení § 609, § 610 a § 619 občanského zákoníku, promlčecí doba práva na uplatnění tohoto (ač nedůvodného) návrhu uplynula dne 14.11.2017.3. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne 2.2.2021 v němž uvedla, že tvrzení žalovaného, že dne 14. 11. 2014 nebyla stavba postavena a zároveň žalobkyně věděla, že stavba „bude“ postavena na pozemku žalovaného je zcela v rozporu s tím, že , právnická osoba, v , Anonymizováno, činil na místě stavby dne 6. 11. 2014 kontrolní prohlídku a stavba již byla postavena. Ve stavebním spisu se také nachází stavební deník, ze kterého vyplývá, že předmětná část stavby, která zasahuje na pozemek žalovaného, byla postavena již v září 2014. Je zjevné, že v době, kdy žalobkyně stavbu stavěla, neměla žádnou povědomost o tom, že stavba stojí částečně na pozemku žalovaného. Tato informace vyplynula až právě z iniciativy stavebního úřadu, který prověřoval stížnosti souseda žalobkyně, který si stěžoval právě na postavenou stavbu. Ohledně námitky promlčení pak žalobkyně uvedla, že právo domáhat se vypořádání vlastnických vztahů vlastníka stavby a vlastníka pozemku se nepromlčuje, přičemž odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 432/2002.4. Dále žalované město při soudním jednání konaném dne 30.1.2025 odkázalo na podání ze dne 3.3.2022 učiněné ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, s tím, aby skutková tvrzení týkající se dobré víry žalobkyně byla akceptována jako skutková tvrzení v tomto řízení, a zároveň navrhlo provedení důkazů k tomuto podání přiložených. Ve výše citovaném podání žalované město uvedlo, že žalobkyně podala dne 23.10.2023 žádost o koupi pozemku (doručenou MÚ , adresa, dne 5.11.2013), na základě které byl následně prodán pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, žalobkyni (kupní smlouvou ze dne 27.5.2014). V žádosti si žalobkyně zakreslila, jak by navrhovala oddělit pozemek (viz informace o stavbě se zakreslením části pozemku, kterou chtěla žalobkyně od města odkoupit), kdy žádnou projektovou dokumentaci k této žádosti nedodala (jak tvrdila žalobkyně). Žalované město se tak řídilo pouze žádostí žalobkyně a její specifikací konkrétní části pozemku zakresleného žalobkyní v příloze žádosti. Dále uvedlo z žádosti ze dne 23.10.2013 vyplývá, že žalobkyně žádost o koupi předmětné části pozemku podala nikoliv kvůli stavbě tepelného čerpadla, ale pro výstavbu sociálního zařízení. Dále odkázala na žádost žalobkyně o povolení výjimky ze dne 11.7.2014. Z této žádosti vyplývá, že žalobkyně si je vědoma již v 7/2014, že bude zastavěn celý pozemek p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Dokonce žádá o povolení přesahu na pozemek žalované p.č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, měsíce později, kdy bylo instalováno dle stavebního deníku tepelné čerpadlo, nemohla být tedy žalobkyně v dobré víře, že staví na svém pozemku, když v 7/2014 věděla a dokonce sdělila stavebnímu úřadu v , Anonymizováno, , že celý její pozemek p.č. , Anonymizováno, bude zastavěn sociálním zařízením. K tomu dále žalované město odkázalo na rozhodnutí o povolení výjimky ze dne 15.8.2014, kde stavební úřad MÚ , adresa, povolil výjimku: „Změna dokončené stavby – přístavba nového sociálního zázemí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, k objektu na pozemku parc. č. , hodnota, , č.p. , Anonymizováno, “. Z popisu výjimky vyplývá následující: „….se stavby umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby nesmí být znemožněna zástavba na sousedním pozemku – změnou dokončené stavby – přístavbou – je přesah na sousední pozemek o velikosti 300 mm. Umístění stavby: - na pozemku p.č. , Anonymizováno, , který se nachází v proluce mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, v katastrálním území , adresa, bude umístěna přístavba nového sociálního zázemí s přesahem pultové střechy o 300 mm na pozemek p.č. , Anonymizováno, . Z výše uvedeného žalované město dovozuje, že žalobkyně již dne 15.8.2014 věděla, že její stavba bude v části 300 mm přesahovat na pozemek , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , přičemž na toto měla povolení od Stavebního úřadu. Nicméně to znamená, že žalobkyně již v této době musela vědět, že nemůže postavit spornou stavbu tepelné čerpadlo, betonový sokl, branku a plot) ještě za tuto stavbu, neboť z toho logicky vyplývá, že pak by stavba tepelného čerpadla byla celá na pozemku , Anonymizováno, .5. Zároveň z tohoto rozhodnutí vyplývá,