16 C 231/2025-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22 538 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 7 538 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč (dle opravy žalobních tvrzení ze dne 28. 8. 2025), a dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 742,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 075 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, kdy na základě uzavřené smlouvy ze dne , datum, č. , číslo, právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně vedle jistiny částku ve výši 8 651 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 243 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 18 651 se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 12ti měsíčních splátkách po 1 555 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 546 Kč byla stanovena na 22. 5. 2024. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradila ničeho. Pohledávky vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, , přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou marně vyzvala k úhradě dlužné částky. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě. Tvrzení pak byla žalobkyní nad rámec podané žaloby doplněna podáními ze dne 28. 8. 2025 a ze dne 4. 11. 2025.2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Na výzvu, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 6. 8. 2025, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřila k žalobě, žalovaná nereagovala, stejně tak žalovaná nereagovala ani na zaslání opravy žalobních tvrzení.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kdy na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet, který byl ve smlouvě uveden. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně vedle jistiny částku ve výši 8 651 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 243 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, přičemž celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku ve výši 18 651 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit ve 12 měsíčních splátkách po 1 555 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 1 546 Kč byla stanovena na 22. 5. 2024, úrok činil 86 % ročně, RPSN půjčky činilo 180,85 %. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy vyplývá, že v případě prodlení dlužníka s úhradou je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení.5. S žalovanou byla před sjednáním půjčky vypsána zákaznická karta, kde jsou uvedeny osobní údaje, bydliště, důvod půjčky, údaje o příjmu (mateřská / rodičovská dovolená), výše příjmů (16 600 Kč), další čisté příjmy domácnosti (30 000 Kč), měsíční výdaje (6 000 Kč), externí a interní splátky 0 Kč a jaké podklady byly předloženy. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 7. 2024 zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, a to výzvou ze dne 28. 2. 2025.6. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud věc právně posoudil zejména podle uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel dle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru a žalovaná jako spotřebitel dle § 419 občanský zákoník ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč (blíže k tomu závěry o skutkovém zjištění). S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu souladu obsahu úvěru s dobrými mravy.12. Soud shledal, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly vedle úroku ve výši 86 % rovněž další poplatky. Souhrnné poplatky podle názoru soudu tvoří součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 243 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně a částka za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, a tyto jako celek byly příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované, a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok za zpracování úvěru a za splácení úvěru, přičemž konečná výše RPSN tak činila 180,85 %. Navíc smlouva obsahuje další sankční opatření, která jsou ve značném nepoměru k zajišťovaným skutečnostem (např. poplatek 300 Kč za odeslání každé upomínky nebo návštěvy oprávněného zástupce, přičemž při intervalu 12 měsíčních splátek jich může být až 8, či poplatek za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Providentu ve výši 1 000 Kč). Z ujednání o poplatcích je pak zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Dle názoru soudu se navíc nejedná o poplatky odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek ob