7 C 300/2025-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit částku 15 000 Kč s poplatkem 6 300 Kč do 15.07.2024. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, uhradil toliko částku 555 Kč, proto žalobkyně ž12 14,75 % úrokem z prodlení od 16.07.2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pouty 0,1 % denně z dlužné částky od 16.07.2024 do 29.05.2025 (den sepisu žaloby) v celkové částce 4 200 Kč, a to na základě článku 2.3 Smlouvy.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o zápůjčce zjistil, že byla uzavřena dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalovaného. Jak vyplývá z předloženého výpisu z účtu žalobkyně u Raiffeisen bank a.s., žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na jeho bankovní účet u téže banky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit jistinu a poplatek 6 300 Kč do 93. dne od uzavření smlouvy, tedy do 15.07.2024, roční procentní sazba nákladů byla ve výši 740 %. Upomínkami byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 30.01.2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému zaslána téhož dne.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhůPodle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu.Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť žalobkyně netvrdila a neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně sice v žalobě uvedla, že si před uzavřením smlouvy vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. K těmto tvrzením však žalobkyně nedoložila žádné důkazy. Žalobkyně tak nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč z neplatného právního jednání. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 555 Kč, čímž se bezdůvodně obohatil o 14 445 Kč, a dle § 2993 o.z., musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 30.01.2025 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k splnění dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 5.02.2025 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 14 455 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu ve zbývající části i ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty, zamítl jako neoprávněnou.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků, nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.