10 C 37/2026-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vznikl tento nárok z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Žalovaný uzavřením smlouvy stvrdil, že se seznámil s úvěrovými podmínkami, rozumí jim a souhlasí s nimi. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému revolvingový úvěr do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 13 547 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost splátky byla sjednána vždy k 20. dni v kalendářním měsíci, přičemž první splátka byla splatná 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci prvního čerpání. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 13 749 Kč, a to jednak ve výši 13 547 Kč dne 24. 7. 2023 formou účelového spotřebitelského úvěru na úhradu kupní ceny zboží, která byla následně uhrazena prodejci , právnická osoba, , a dále částku 202 Kč formou převodu hotovosti na bankovní účet žalovaného. Na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem 434 Kč, jak vyplývá z přiloženého splátkového kalendáře, v němž je uvedeno, jaká část úhrady byla započtena na jistinu, úroky a poplatky. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek splácet úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění dle bodu 7.1 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2023. Žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván dopisem ze dne 21. 12. 2023, jenž byl odeslán doporučeně prostřednictvím České pošty. Následně mu byla právním zástupcem žalobkyně zaslána i předžalobní výzva k plnění podle § 142a občanského soudního řádu. Ani přes uvedené výzvy žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou částku. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně evidovala vůči žalovanému pohledávku ve výši 15 084,12 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 13 546,12 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 938 Kč a dále příslušenství představovaného kapitalizovaným úrokem a kapitalizovaným úrokem z prodlení, jejichž výše je doložena přiloženým splátkovým kalendářem. Žalobkyně dále uplatňuje zákonný úrok z prodlení z částky 15 084,12 Kč od 25. 10. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Smlouvou o revolvingovém úvěru č. , anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového rámce 13 547 Kč s tím, že úroková sazba bude činit 26,28 % ročně, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s výší minimální splátky 4 % z dlužné částky, min. 400 Kč, při RPSN 29,7 %. Ve smlouvě byly rovněž dohodnuty náklady související s upomínáním ve výši 300 Kč a rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě, že se žalovaný opozdí se zaplacením splátky. V případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč, snižuje se smluvní pokuta maximálně na výši dlužné splátky. Z doloženého výpisu proplacení smlouvy vzal soud za prokázané, že úvěr byl čerpán dne 24. 7. 2023 na nákup zboží u společnosti , právnická osoba, a dále dne 28. 8. 2023 ve výši 202 Kč převodem na účet. Dopisem ze dne 21. 12. 2023, odeslaným dle podacího archu 22. 12. 2023, bylo prokázáno, že došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dále výzvou zaslanou právním zástupem žalobkyně ze dne 11. 1. 2024, odeslané dle podacího archu dne 12. 1. 2024. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného bylo výplatní páskou doloženo, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , kde za měsíc květen 2023 obdržel částku 27 448 Kč. Z výpisu NRKI bylo prokázáno, že žalovaný měl jeden další úvěr ve výši 5 000 Kč se splátkou 1 434 Kč.5. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.6. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy žalovaný čerpal úvěr, který následně nesplácel, přičemž žalovaný uvedené skutečnosti ani na výzvu soudu nijak nerozporoval, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně soud z úřední povinnosti prověřoval, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný doložil žalobkyni potvrzení o svých příjmech, přičemž žalobkyně dále v registrech zjišťovala výši dalších závazků žalovaného. S ohledem na zjištěné informace a vzhledem k běžným výdajům na živobytí se přitom mohlo oprávněně jevit, že žalovaný úvěr může reálně splatit.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 084,12 Kč sestávající z částky 300 Kč dle znění účinného do 1. 1. 2025 za 2 úkony právní služby (převzetí věci, sepis výzvy) a 400 Kč dle znění účinného po 1. 1. 2025 za 1 úkon právní služby (s