23 C 119/2026-36 – Okresní soud v Sokolově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 374,88 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smluv o úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, a č. , anonymizováno, ze dne , datum, a nedoplatku na běžném účtu, kdy se žalovaný dostal do nepovoleného debetu.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř., vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , anonymizováno, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dodatkem č. 6 k rámcové smlouvě ze dne , datum, , číslo smlouvy , anonymizováno, , byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 500 Kč s měsíčním pojistným 44 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,90 % ročně. Dodatkem č. 19 k rámcové smlouvě ze dne , datum, , číslo smlouvy , anonymizováno, , byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 418 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 370 Kč s měsíčním pojistným 33 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 17,90 % ročně. Před poskytnutím obou úvěrů byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán s čistým příjmem 25 000 Kč. Jiné splátky činily 5 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činily 35 000 Kč, výdaje domácnosti 12 000 Kč. U druhého úvěru činil příjem 26 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, jiné splátky 6 500 Kč a výdaje domácnosti 15 000 Kč. Údaje o splátkách vyplývají z doložených úvěrových zpráv. Žalovaný úvěry řádně nesplácel a dopisy ze dne 22. 1. 2026 byly oba úvěry zesplatněny ke dni 14. 1. 2026. Průběh splácení úvěrů vyplývá z doložených historií úvěrů a výpisů žalovaného. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 7 976,27 Kč a smluvní úrok částečně kapitalizovaný v částce 350,22 Kč z první smlouvy o úvěru, a dále jistinu ve výši 9 744,61 Kč a smluvní úrok částečně kapitalizovaný v částce 429,52 Kč ze druhé smlouvy o úvěru. Dál žalovaný porušil ujednání mezi stranami, kdy se na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 654 Kč. Povinnost uhradit nepovolený debet vyplývá z doložených obchodních podmínek banky.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní, resp. právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech klientských informací, ověřením v insolvenčním rejstříku a dalších, vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěry splácet. Žalovaný však úvěry, úroky a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále mu vznikla krom jistiny a úroků z prodlení povinnost uhradit úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 13. 1. 2026 v částce 350,22 Kč a 429,52 Kč, následně požadované ve výši stanovené v ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..