32 C 4/2022-16 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 464 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní nástupkyní společnosti [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně“). Právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit shora uvedenou částku vč. příslušenství nejpozději do [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, poplatku za upomínání ve výši 150 Kč, nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 2 464 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze splatné nezaplacené jistiny). Dále se domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně, (za období od [datum] do [datum] kapitalizovaného částkou 573,81 Kč ve výši 8,5 % ročně z částky 16 000 Kč od prvního dne po splatnosti, tj. od [datum] a od. [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřely [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaná se částku zavázala vrátit do [datum]. Ve smlouvě byla předem definovaná možnost odkladu splatnosti prodloužení splatnosti jistiny a úroku až o jedenáct měsíců a poplatky s tímto spojené. Pro případ porušení smluvních povinností měla vzniknout žalované povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním (zjištěno ze Smlouvy). Žalovaná svůj zájem uzavřít smlouvu vyjádřila zasláním verifikační platby z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na její jméno (výpis z účtu [číslo]). Žalobkyně pak na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet] zaslala dne [datum] částku ve výši 16 000 Kč (výpis z účtu č. [bankovní účet]). Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni dne [datum] (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], společné prohlášení o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalobkyně listinou ze dne [datum] oznámila žalované postoupení pohledávky a současně ji vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 18 636,36 Kč do [datum], kdy tuto písemnost dala k poštovní přepravě dne [datum] (listina ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované výzvu ze dne [datum], kterou opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byla žalovaná upozorněna, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou, (výzva před podáním žaloby ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by nebyla zjištěno jinými důkazy. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Soud se předně zabýval platností Smlouvy, která byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (viz rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dostatečně netvrdila (uvedla pouze, že právní předchůdkyně nahlížela do insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru), ani neoznačila důkazy k prokázání skutkových tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou zákonnou povinnost posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za této situace soud shledal Smlouvu absolutně neplatnou. S ohledem na absenci žalobkyně u jednání pak soud neměl povinnost žalobkyni poučit o neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení, neboť § 118a odst. 3 o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. 11. Jelikož Smlouva je absolutně neplatná, je skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet částku ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení uvedené částky, avšak žalovaná na tuto ničeho nezaplatila. 12. Za takové skutkové situace má žalobkyně vůči žalované nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny. Převzala-li totiž žalovaná předmětnou částku na základě neplatné Smlouvy, je povinna tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované činí poskytnutá jistina 16 000 Kč, z které žalovaná neuhradila ničeho. Jelikož je smlouva neplatná, jiné smluvní nároky (úroky, poplatky a smluvní pokutu) nelze úspěšně uplatnit. Výjimkou je zákonný úrok z prodlení. Bezdůvodné obohacení je nárokem, u nějž je doba plnění vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným. K plnění dluhu byla žalovaná vyzvána výzvou, jež byla žalované odeslána dne [datum], za doručenou se považuje dne [datum], což je třetí pracovní den po odeslání (dle § 573 o. z.). Jako datum splatnosti označila žalobkyně den [datum], tato lhůta je v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., kde je uvedeno, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila, náleží žalobkyni vedle jistiny v souladu s ust. § 1970 o. z. rovněž i úrok z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení v požadované výši 8,5 % ročně, když žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené ke dni [datum] Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Jelikož závazek se stal splatným až [datum] (kdy dřívější výzva k zaplacení není tvrzena ani její odeslání prokázáno), soud zamítl žalobu v rozsahu zbylého požadovaného úroku z prodlení od [datum] do [datum] (vyjma dne [datum], za nějž nebyl úrok z prodlení požadován), nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání, nákladů upomínání a smluvní pokutu pak nebyl mezi účastníky smluvně sjednán, soud i v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci z převážné části úspěšná. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1. písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení sestávají ze shora uvedených částek, 21% DPH a soudního poplatku ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí požadovanou částku ve výši 2 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 84,8 % (jistina 16 000 Kč), neúspěšná v rozsahu 15,2 % (smluvní pokuta – 2 464 Kč a poplatky, resp. náklady na vymáhání – 150 Kč a 256 Kč). Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 69,6 % vynaložených nákladů, tedy 1 567 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).