7 C 257/2022-26 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku vč. souhrnného poplatku ve výši 12 420 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 817 Kč, odměna za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 2 920 Kč), v 78 pravidelných týdenních splátkách po 288 Kč, a to v hotovosti. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum] s tím, že na předmětnou pohledávku uhradil částku v celkové výši 1 900 Kč. Právnímu předchůdci žalobce tak marným uplynutím lhůty vzniklo právo na uhrazení dosud neuhrazené celkové dlužné částky ve výši 18 180 Kč, která činila na jistině částku 8 711,91 Kč a na dlužném poplatku částku 9 468,09 Kč. Rovněž pak žalobce požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení, který kapitalizoval na částku 1 846,44 Kč (ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí měsíční lhůty po úhradu poslední splátky – [datum] do dne postoupení pohledávky – [datum]) a dále úrok, který rovněž kapitalizoval, a to na částku ve výši 1 522,10 Kč (ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře – [datum] do data postoupení – [datum]). Žalobce doplnil, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru žalovanému řádně posoudil jeho schopnost danou zápůjčku splácet, když vycházel z informací uvedených žalovaným o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech s tím, že tyto byly ověřené žalovaným předloženými doklady a následně byly zaznamenány do zákaznické karty. Majetkovou situaci žalovaného ověřil z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Dále pak provedl jeho lustraci v insolvenčním rejstříku. Vycházel z příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 13 500 Kč, a dále z toho, že žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost ani žádný jiný dluh ze zápůjčky či úvěru. Žalovaný navíc čestně prohlásil, že disponuje použitelným příjmem, jež uvedl v zákaznické kartě a že tento údaj je pravdivý. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] za prokázané, že na základě této Smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč s tím, že účastníci sjednali poplatek za sjednání půjčky ve výši 12 420 Kč (úrok ve výši 4 817 Kč, poplatek za zpracování ve výši 5 263 Kč a pojistné ve výši 2 340 Kč). Ze shora uvedené Smlouvy soud zároveň zjistil, že žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 22 420 Kč v 78 týdenních splátkách po 288 Kč s tím, že první splátku byl povinen zaplatit v den uzavření smlouvy. Skutečnost, jak žalovaný úvěr splácel a jak právní předchůdce žalobce jednotlivé platby žalovaného zužitkoval, se podává z Tabulky umoření. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako dělník u společnosti [právnická osoba], kde dosahuje příjem ve výši 11 500 Kč měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti činí 2 000 Kč. Rovněž sdělil, že jeho měsíční výdaje činí odhadem 5 000 Kč. Ze shora uvedené žádosti se dále podává, že žalovaný k prokázání svých poměrů právnímu předchůdci žalobce předložil dvě výplatní pásky. Žalovaný rovněž uvedl, že je svobodný a že bydlí v nájmu. Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že v září 2019 dosáhl čisté mzdy ve výši 9 785 Kč a v říjnu 2019 pak 13 308 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) dále vyplynulo, že společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že tato skutečnost byla žalovanému dne [datum] oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne [datum] opětovně vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího lístku ze dne [datum]. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 7. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C [číslo], který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). 10. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 11. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor [jméno] [příjmení], Wolters Kluwer: [obec a číslo], komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud ČR v níže uvedených rozhodnutích. 12. V dané věci právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel jednak z informací dostupných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku a dále z informací sdělených samotným žalovaným. Z tvrzení žalobce je zřejmé, že jeho právní předchůdce sice zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, avšak výdaje blíže neověřoval. Z Karty zákazníka má soud